Už je to strašně dávno, téměř se mi nevybavují vzpomínky na to, jakéto bylo. Vím jen,že kdyby byla babi naživu, nikdy bych tak hloupá nebyla.

Začalo to vlastně nenávistí nebo odporem. To zní líp. Byl to zvláštníkluk, vzhled nic moc, chování se dalo jen slabě vystihnout slovem „šílenost“.Neměla jsem ho ráda už od pohledu. Kdykoliv se někde opil, dělal problémy,vyvolával konflikty, a proto bylo jen pomálu lidí,kteří by ho měli aspoň troškurádi.

Mánie jménem Facebook byla důvodem, proč jsme si začali psát. Myslím,že jsme se jeden den někde potkali nebo, lépe řečeno, on potkal mě a párdalších kamarádů. Večer ještě v ten den si mě přidal do přátel, což zníjako výtažek z deníku 12-tileté puberťačky, ale jinak se to říct nedá.

Začali jsme si psát a potom víc a víc a víc. Pak to byly SMS, hovory aobčasné chození ven, „náhodné potkávání“ atd. Vztah mezi námi se stálezlepšoval, až jsme byli dobrými přáteli,

natolik dobrými, že u nás pan R celý víkend spal, co by kamarád, semnou na jedné posteli. Bylo to zvláštní. Nikdy dřív jsem na té postelis nikým nespala, s nikým kromě bráchy. Mačkali jsme se tam každý nasvou stranu maličké postele. Potom řekl, ať si na něj položím hlavu. Nezdráhalajsem se. To bylo z pátku na sobotu. V sobotu tam spal znovu.V neděli ráno se probudil a odešel do práce s tím, že po prácipřijede… a vážně přijel.

Ležela jsem v posteli a koukala na film. Lehl si ke mně a po párprohozených větách začala jeho ruka šmátrat pod peřinou tam, kam by rukapřítele asi sahat neměla. Do pokoje vešel jako kamarád, z pokoje jsmespolečně odešli jako pár, bráno s velikou nadsázkou. Odvezl mě zpátky doreality.

Každý všední den následujícího týdne za mnou jezdil. Šli jsme seprojít, seděli jsme v autě nebo jsme někam jeli. Psali jsme si a volali.V pátek téhož týdne měl u nás opět spát. Přijel po práci, koukali jsme naněkolik filmů a zalehli do postele. V plánu byl sex – můj první sex. Bálajsem se. A bála jsem se oprávněně. Byl neschopný. Bez předehry, bez mazlení.Vzpomínám si jen na tu bolest, na skřípání postele a následné stěhování na zema na krvavé fleky na povlečení.

Druhý den ráno bylo další kolo. Podle všeho by se mi to mělo líbit,chtěla jsem, aby se mi to líbilo, ale podvědomí mi říkalo, že takhle to býtnemá. Potom odjel do práce. Pozdě odpoledne opět přijel. Byl prázdný barák, atak jsme dali třetí kolo. Spal doma. Ráno v neděli jel s kamarádka nacelý den na výlet a já jsem seděla doma a pozorovala jsem lidi na ulici. Přijelodpoledne, opilý, odvezl mě na Kladno, což byla jedna z nejhorších jízd,co jsem do té doby zažila. Opět byl agresivní, ale za volantem už je to něcojiného.

Vysadil mě doma. Následující týden mi neodepisoval. Až jednou odepsal.Že se rozcházíme… O pár týdnů později ještě pan R prokládal můj další vztahpravidelnými telefonáty, jejichž hlavním předmětem bylo, jestli bych ses ním náhodou nevyspala. Mohla jsem říkat, co jsem chtěla, ale vždy seozýval znovu a znovu. Až jednoho dne telefonáty konečně přestaly.

To byl první, nejkratší a prozatím nejhorší vztah v mém životě. Trn