Láska bolí jak na srdci trám, jen když přebolí potřeba modliteb, někdy strach a opět pláč. Zvěstovati všem to nevhodné. Vidět vždy jak ji přemoci, jest nutné hledat uklidnění v hlouby duše, duše sténající po osvobození. Objevíš-li se na pokraji zajetí, nezapomeň na dojetí, není třeba přetvářky či lži jenom šťastně se otevři. Nač se kniha lásky otevírá? Proč mě činí tak zranitelnou a křehkou? Nedokáže pochopit jak to jest býti se mnou? Co cítí, jaké síly mě chrání před utonutím a odevzdání se smrti. Teď to vím. Není to chvilkové povznesení nad hladinou, ale vznášení se nad světem a vzhlížet k němu s láskou a úctou. Bolest je klam, který se nevyvolá sám. Vědět vždy v pravý čas kdy nastal ten světlý jas? Jas kouzelný, který je osvoboditelný. Srdce stále sténá a nemá úniku od pláče, srdce ví a hlasitě ti poví kdy si měla ten květ růžový. Květ, v němž se ukrývá těch pět sladkých vět. Jenže věty sladké se časem spálý, nečekané objeti a vědět, že jest poslední. Nestínej a pokroč dál, život je krásný. Nezapomeň na bolest a sténání srdce a láska tě opět obejme svými sladkými něžnými pohledy.
Autor: monalola.lolitka17 Region: Brno-venkov O mně: Láska je ta nejkrásnější ale zároveň ta nejhorší věc v lidském životě!
Nejkrásnější, když je opětována,
pokud však není,tak je schopna
zkazit celé lidské životy.
v 17:57
Kategorie: Blbůstky
Autor: monalola.lolitka17
komentáře (0)
Láska
Láska bolí jak na srdci trám, jen když přebolí potřeba modliteb, někdy strach a opět pláč. Zvěstovati všem to nevhodné. Vidět vždy jak ji přemoci, jest nutné hledat uklidnění v hlouby duše, duše sténající po osvobození. Objevíš-li se na pokraji zajetí, nezapomeň na dojetí, není třeba přetvářky či lži jenom šťastně se otevři. Nač se kniha lásky otevírá? Proč mě činí tak zranitelnou a křehkou? Nedokáže pochopit jak to jest býti se mnou? Co cítí, jaké síly mě chrání před utonutím a odevzdání se smrti. Teď to vím. Není to chvilkové povznesení nad hladinou, ale vznášení se nad světem a vzhlížet k němu s láskou a úctou. Bolest je klam, který se nevyvolá sám. Vědět vždy v pravý čas kdy nastal ten světlý jas? Jas kouzelný, který je osvoboditelný. Srdce stále sténá a nemá úniku od pláče, srdce ví a hlasitě ti poví kdy si měla ten květ růžový. Květ, v němž se ukrývá těch pět sladkých vět. Jenže věty sladké se časem spálý, nečekané objeti a vědět, že jest poslední. Nestínej a pokroč dál, život je krásný. Nezapomeň na bolest a sténání srdce a láska tě opět obejme svými sladkými něžnými pohledy.
Komentáře
« Domů | Přidej komentář