morcatko08

Nechci,nechci,nechci slýchat  slova typu:"daleko,kilometry,dlouhá doba,možná se uvidíme."Trápí mě to,protože znova u mě nastává úplně stejný problém,akorát s jiným človíčkem.U mě už to asi jiný nebude.Vždy to tak bylo a zatím to vypadá,že i nadále bude.Ráda bych byla jinde,než právě jsem,byla s někým jiným než jsem a už tam zůstala.Prožívala s tím človíčkem všechno dobré i zlé.Každou minutu ho vidět,slyšet,cítit.Cítit jeho přítomnost a vědět,že o ní už nepřijdu

Bohužel,opět to prozatím není možný..jako bych od života mohla čekat něco jinýho...ale já budu doufat..jednou to přijít musí..obrat k lepšímu a já vím,že přijde..doufám a upe nejlepší je,že nedoufám sama..

Chci tu napsat,že nemá cenu,aby se mě kdokoliv z vás,kdo to tu čte ptal na to,o čem,no spíš o kom tady píšu.Jsou jen dva človíčci,kteří to ví a to je samotný človík,o kterém tu píííšu a Marsíí.A zatím nechci a ani nebudu nikomu jinému nic vysvětlovat...

Vím,že tímhle zase nastanou jisté rozpory nebo jak bych to napsala  s jistými lidmi...nebo aspon se povedou řeči,ale v tuhle chvíli je mi to naprosto jedno...Už chci jen žít...žít podle svého a né být pořád závislá na někom a řešit co si o mě druzí myslí,..stejně se to buď nedozvim,protože mi to neřeknou a budou dělat jakože nic a budou se bavim dál normálně nebo se bavit nebudou vůbec,ale co..asi už nesmim brát tolik lidí za přátelé,ale jen kamarády co můžou zklamat a v nejtěžší situaci se obrátit zády..ale vím,že  přátele co je tak opravdu považuju těď se neobrátí...