morcatko08

Potřebovala bych být aspoň malou chvilku s jedním človíčkem..S človíčkem,který mi vždy,za každé situace,dokáže pomoct,poradit,vyhrabat mě alespoň chvilinku ze dna,aspoň na chvíli mi dokáže zlepšit náladu,abych zapoměla na všechno,co se kolem mě děje,na co bez přestání myslim,čím se trápim..

Mysl stále pracuje,nepřestává,ani když chci,nejde zastavit.Ve škole nevnímám,venku se nebavim,otravuju okolí svýma náladama.

Marsííí,jsi už pro mě nepostradatelný člověk,se kterým by mi stačilo 5 minut mluvit a vím,že by bylo aspoň na čas líp.Tvoje slova jsou vždy upřímná,ale dokážou zahřát u srdíčka a hlavně poradit,když já jsem v koncích.

Myslela jsem,že člověk si na úplný dno hrábne jen jednou během života.Byla jsem přesvědčena o tom,že tohle už mám za sebou.Spletla jsem se,teď mi přijde,že si na onom pomyslném dně můžu i sednout možná i lehnout a čekat.Čekat na to,že se něco změní.Nezbývá mi nic jiného,než čekat na tu radikální změnu v mém životě.Proč čekat?Protože jsem slabá,slabá na to,abych ji sama udělala.Změnila svůj život.Vím,že bych to teď nezvládla..Teď ještě ne..Čas,čas,čas-tohle slovo se v mém životě za poslední rok používá pořád a jen tak nepřestane..