přiznání a omluva v jednom... | můj všední živůtek
Uběhlo docela dost času od té doby,co jsem tu psala naposledy.Moc se toho sice nestalo,ale přece jen tady něco dokážu splodit...
Dny se šíleně pomalu vlečou a já čekám na ten den,kdy se naše cesty zkříží a kdy se naše oči konečně střetnou..Mnoho lidí mi říká,že se stále vrhám do věcí bez budoucnosti,bez jasného výsledku.I teď tomu prý není jinak i já sama to vím,ale svoje city ovlivnit neumim a už ani nechci.Vím,že tahle osůbka mi za to stojí.Ať si každej říká co chce,ať si mě klidně odsoudí,ale toho už se nevzdám.Neudělám už podruhé stejnou chybu.Budu věřit v tu budoucnost a budu se za ni rvát,kor když vím,že na to nejsem sama..Ve dvou se vyhrává líp než v jednom a jestli ty to nevzdáš,tak vyhrajem.
Vím,že tímhle nejspíš někomu ublížím a bojim se toho.Nechci ti ublížit už jen proto,že pro mě pořád znamenáš hodně.S tebou jsem zažila jedny z nejkrásnějších okamžiků v mém životě.
Chtít žít život naplno?Něco nás brzdilo a nešlo to odbrzdit jinak než"ukončením všeho krásného"Jenže já jsem v tom znova,ve stejné situaci,jen s někým jiným.Mrzí mě to vůči tobě,protože teď to asi vypadá,že jsem tě doopravdy nemilovala.Kdo si to vážně myslí,tomu to rozmluvit nedokážu,ale já sama vím a doufám,že i ty mi věříš,že milovala,všemi svými smysly milovala.
Nikdy nezapomenu na ten den 28.8.07,kdy jsem si přečetla ten dopis,který ve všem udělal jasno.Nezapomenu na ten den strávený v oparu nevnímání,pláče a celého dne i noci přemýšlení,ale to už bylo pozdě.Bitva byla dobojována a my(spíš já)ji prohrála vlastní vinou..Ted uz to nedopustim!!!
Milášku pokud ty nebudeš chtít jinak,budu bojovat,budu bojovat jak jen to půjde a těší mě,že v tom nejsem sama a snad ani nebudu...
Znamenáš pro mě šíííleně moc milášku a věřim,že to zvládneme...Miluju tě!