11.Prosinec 2007
Ano vim, co je laska.Vím jak dokaze byt krasna a zaroven i kruta.Taky jsem poznala lasku.Potkala jsem ho jednoho zimního dne, stal tam a nekoho vyhlizel a ja najednou nevedela, co se deje.Citila jsem zvlastni pocit, jakoby mi neco prostupovalo telem a pak me to neco zasahlo hluboku v srdci.Byla to laska,prisla tak a nahle a necekane a presto jsem se citila tak byt tak stastna.
Prisel i den, kdy jsem si mohla rict ano, patri jen me . . vsechno bylo krasny a ja ho moc milovala, kazdy den s nim byl moc nadherny a kazda chvile bez nej utrpenim.Ta laska trvala chvili.Odesel a uz se nikdy nevratil.
Zůstali mi vzpomínky a hluboká jizva v mém srdci, pořád jsem cítila lásku, pořád ho milovala a i přesto ve mně něco umřelo, umřela moje naděje na novou lásku.Bloudila jsem životem zase sama, jen slzy mi stékaly po tvářích.Tak moc mě bolelo srdce, tak moc moje srdce volalo a toužilo po jeho lásce.Život jakoby se pro mě zastavil a já jen přežívala tyto dny...nic pro mě nemělo smysl.
Viděla jsem před sebou jen jeho krásné oči, jeho úsměv..cítila jeho dotyky, polibky...přestala jsem žít...nikdy už jsem nedoufala v lásku, nevěřila v ní...Jenže nedávno se stalo to, co se asi nemělo stát a nebo mělo???Smam nevím.Vím jen to, že mi do cesty vstoupil někdo jiný...a já začala opět milovat.Ale problém je to, že mu nemohu říct, bojím se toho, co řekne, jak se zachová, tak se tu lásku snažím uzamknout hluboko do svého srdce.
Vždyť pro něj jsem jen dobrá kamarádka a tak nechci pokazit i to pratelstvi, co je mezi náma.Vím, že ho nikdy mít nebudu, že on potká jinou a já tu budu sama.Možná pro něj nejsem dost dobrá, možná jsem jen obyčejná holka, která touží být d ním, milovat ho...být mu na blízku, když on se trápí...ale asi nestojí o moji lásku a nebo možná ano...možná mám malou naději..ale stejně té naději nevěřím...
Tak tu svádím boj,jestli mu to říct nebo ne.Jestli mu lásku vyznat nebo čekat na jeho ospověď.Buď být šťastná nebo se trápit...ale vím jen jedno, jestli se rozhodnu mu to říct a on odmítne mou lásku, tak v tu chvíli zemřou ve mně veškeré naděje a všechnu svou lásku uschovám někde v sobě a budu dál žít jen bez lásky.
Láska pro mě vždy moc znamenala, ale teď jen v nci pro ni pláču a každá ta kapka slzy je moje bolest a utrpení.
Vložil: mysicka123456789 ¤