Jak je lehké ze sebe udělat blbídka Začínám mít pocit, že policajti jsou na silnicích jen kvůli mně. Není to tak dlouho, co mě vybrali při rychlé jízdě, vzápětí jsem dostala pokutu za zastavení jedním! kolem na přechodu pro chodce (mimochodem, přímo pod kamerou městského systému...)

No a včera, jaké překvapení, mě hlídka zastavila zas. Jela jsem do Olomouce a v jedné dědině koukám, za mnou cajti. Já slušně padesát, ipík vesele poskakoval, jak duněly repráky a naráz za dědinou fuk, auto přede mnou a s rozsvícenou stopkou. Tak jsem zastavila, stáhla okýnko a slušně zdravíc podala mládenci v uniformě noty.

"Vy si tak v pohodě jedete, a celou dobu na nás svítíte," děl orgán. "No to snad musím," kontrovala jsem. "To musíte, ale ne mlhovkami, tak si je laskavě vypněte," bez úsměvu pravil směrem ke mně policista. "Bych ráda, ale nevím jak, ledaže mi to ukážete," pravila jsem bezelstně...
Policista na mě koukal divně, pak otočil páčkou, aniž na palubce cokoli zhaslo. "Vystupte si a pojďte sem," požádal mě vzápětí. Tak jsem šla za ním k ipíkově čumáčku a vzápětí se rozjela následující debata.

On: "Kde máte mlhovky?"
Já :"Já je nemám? A kde jsou?"
On: "No to já nevím, to byste měla vědět vy!"
Já: "Ale že tady po nich nejsou ani díry, to je divný..."
On: "No to si snad děláte srandu..."
Já: "Ne, já to auto ještě tak moc neznám."
On: "Kriste... máte aspoň povinnou výbavu?"
Já: "Jistě. Někde... asi v kufru. Hele... mlhovka... ale rozbitá... ale lékárničku mi nerozbalujte, já to pak v životě nesložím zpátky."
On: "A žárovky... ty máte?"
Já: "No... asi taky někde tady. Jejda, tady jsou... ale to jsou svíčky, ne?"
On: "Ano... ale ty na hřbitov... Děláte si srandu?"
Já: "Ne... ani náhodou... jak vás to napadlo?"
On: "Tak víte co, já budu dělat, že jsem vás nepotkal... jeďte pomalu, opatrně a sviťte tím, čím máte. A od někoho si nechte vysvětlit, nač ty páčky jsou..."
Já: "Nashledanou!!!!"

Přece jen jsou mezi nima hodní kluci.