nikuska...

,,Miluji tě,straště moc tě miluji!" řekla a přitom se mu zadívala do očí: ,,Proč si říkal,že mě miluješ,že se mnou chceš být navždy?A najednou už nic z toho neplatí,já na tvoje slova nikdy bohužel nezapomenu a ty to víš,myslela jsem,že to všechno jsi myslel vážně,začala jsem ti věřit tak proč si zase sklamal?.Tak proč je najednou konec?". Z jeho úst zaznělo jen tiché.,,Promin,nechtěl sem."vypadal nervozně,asi si uvědomaval co jí udělal.,,Budeme přátelé,nechceš?"řekl.,,Ne,nechci já nechci jen tvé přátelství ty to nechápeš?"rozplakala se....
Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní.
,,Miloval si mě někdy?"zeptala se.,,Ano,miloval , ale musíme se rozejít,nechci ti ubližovat a zatěžovat tě.".,,Ale mě tohle nevadí chápeš to konečně?Za nic na světě bych tě neviměnila."
Velká láska nepředpokládá nic více než milovat člověka takového, jakým je.
Najednou se rozplakal:,,Lásko už to nevydržím,nechtěl sem ti to říct.Chtěl sem k tobě být chladný jen se s tebou rychle rozejít a odjet.Nejde to,moc tě miluji,si a vždycky budeš na první místě v mém životě.Ale je konec chci abys byla štastná,chci pro tebe to nejlepší.Tohle je pro nás to nejlepší,je konec.Ale prosím nikdy na mě nezapomen,miluji tě a at se se mnou stane cokoliv vždycky budu,pamatuju na to.Můžu tě i přesto všechno ještě o něco poprosit?"řekl.,,O co?". ,,Prosím,neplač kvůli mě,at se stane cokoliv."a  odjel.,,Ne prosím ještě ne"vykřikla jsem.,,No a takhle to bylo.Všechno kvůli té autonehodě,mě to nevadilo,nevadilo mi co se mu stalo,ale on to nepochopil.Mohli jsme být pořád spolu.,nikdy v životě už sem ho neviděla,jako by se po něm slehla zem.Ale stále ho miluji víš?Jen málokdo to pochopí" ,,Já to chápu neboj se,už se ničeho bát nemusíš,si tu se mnou." ,,Já vím,děkuji." skočila.........

Neplač protože to skončilo, buď rád, že se to stalo!♥

ahojky už sem dlouho nepsala....jo mám se vcelku dobře až na pár maličkostí,který asi nezmním..jinak škola na houby je toho straaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaašně moc,zlatá základka...chtěla bych se omlub´vit jednomu člověku,ale já mu to rači napíšu na icq´než to psát tady,ted sem na to došlA.....
a jinak nechápu vůbec z jedné věci,ale vůbec když někdo něco napíše a pak děla úplnej opak tak je to moc divný..něco chce a pak  to dělá uplně obráceně..nj lidi už sou asi takoví...ale řekla sem si,že na to kašlu,at si každej dělaá co chce,třeba toho jednou bude litovat,ale už bude pozdě.................pápá mám vás všechny mocinky ráda

Seděla a plakala.V ruce svírala červenou obálku kde bylo napsáno její jméno.Měla hrozný strach ji otevřít,bála se co bude napsané uvnitř.Věděla že všechno je její vina,kdyby přišla o chvilku dřív nemusela by ted v ruce držet obálku,ale mohla by být s ním.Ted jí zbyla jen ta obálka a dopis v ní kterého se strašně bála.Pomalu ji otevřela.Začala plakat ještě víc:,, Ahoj lásko.Promin že jsem ti to udělal,nedokázal bych tu bez tebe žít.Vůbec nebyla tvoje chyba,že jsme se pohádali.Vím,že za to všechno můžu já,ale nedokázal bych ti to říct do očí.Takhle mi to příde lepší.Řekla si,že ses kvůli mě trápila,ted už nemusíš.Nebo si to takhle snad nechtěla?Na tohle je už stejně pozdě,čas nikdo nevrátí.Pamatuješ jak sme si plánovali,že se vezmeme.Ty si tomu nikdy nevěřila.Měla si pravdu,ted už se to opravdu nikdy nestane.Vůbec nevím proč ti tohle všechno vlastně píšu,stejně si se semnou rozešla ty.Nevím jestli toho ted lituješ,ale asi bys měla.Byla si pro mě všechno,konečně jsem našel holku kterou sem tak strašně dlouho hledal,ale bohužel sem tě zklamal.Víš čekal sem že mi aspon odepíšeš nebo zvedneš telefon a mohlo být všechno úplně jinak a já tu mohl ještě být.Kdybys aspon napsala,ale chápu tě už si mě nechtěla.Zavinil sem si to sám.Chci ti jen napsat,že tě moc miluju a nikdy nezapomenu na to co jsme všechno zažili.Doufám,že si  ted konečně najdeš někoho koho budeš milovat,když sem to nemohl být já.PA miluju tě."začala brečet.Věděla že ten dopis nemá otevřít,udělala chybu.Nikdy nečekala od člověka,kterého nadevšechno miluje tolik výčitek.,,Lásko kdybys 5minut počkal mohlo být všechno jinak.Proč si jenom nepočkal?Proč já sem nepřišla dřív?Proč?Ani nevíš jak moc tě miluju,já to tu bez tebe nevydržím.Už sem stála u tvého domu a připravovala si omluvu.Doufala sem že mi to odpustíš.Když v tom mi zazvonil telefon a dozvěděla sem se,že si mi umřel.Proč jenom si chvilku nepočkal?Já to taky udělám když si mohl ty tak já taky."Vzala žiletku a řízla se.Byl to konec,konec dvou lidí kteří se opravdu milovali,ale nedokázali vydržet jeden bez druhého ani minutu a nevydrželi na sebe ani čekat.......

by nikuska + lukášek

Tma,všude kolem je tma...je tam jen ona a přemýšlí.Sedí a kouká na jeho fotku,kde jsou spolu.Začne potichounku mluvit,je ji sotva slyšet :,,Víš,já sem nevěděla,že tu nebudeš.Jinak bych zůstala stebou.Promin.Jen se tě chci zeptat proč?"na chvíli se umlčí a začne plakat ,,Proč?proč si odešel a nerozloučil se?Proč tu ted brečím?Chci abys tu byl.Chci tě cítit.Chci tě vidět.Chci tě líbát.Chci být s tebou.Chci se ti dívat do očí.Chci vidět jak se mračíš.Chci vidět jak se usmíváš.Chci slyšet tvůj hlas.Chci vidět jak se na mě zlobíš.Chci zase ležet v posteli a čekat až mi napíšeš na dobrou noc.Chci tě zase vzhlížet z okna,když si chodil k nám.Chci hladit tvoje vlasy.Chci zase domlouvat naši budoucnost.Chci aby mi zazvonil telefon a tam bylo napsáno tvoje jméno.Chci abys mi řekl tak krásně jak jen tys to uměl.Chci abys mě zase pohladil,jako si to dělal každý den.Chci zase slyšet mě se nechce domů chci být s tebou nebo miluju tě a nechci tě stratit.Tohle jsi mi říkal snad každý večer a já si toho po čase přestala vážit,brala jsem to jako každodení rutinu.Nechci aby to ted vypadalo že tě nemiluju,ale jen sem to slyšela každý den.Už jsem ani nespozorovala tvůj úsměv smál si se skoro pořád a já ho už znala..Ale ted bych dala všechno proto abych  ho viděla znovu víš?Nebo slyšet miluju tě od tebe,za to bych dala i život.Člověk by si měl vážit toho drůhého nemyslíš?a když řekne miluju tě,usmějě se nebo se snad zamračí brát to tak,že to říka naposled a víc si toho vážit.Vážit si všeho co ten druhý dělá já si toho asi po čase už nevážila a ted toho hrozně lituju.Přemýšlím že půjdu za tebou,protože bez tebe to tu nemá smysl.Je jen škoda že každý člověk si uvědomí co k tomu druhému cítí až o něho přijde.Milovala jsem tě vždycky,ale až po tvé smrti jsem si uvědomila pravý význam toho slova miluji tě...Asi půjdu za tebou,máš pravdu.Nevím kvůli čemu sis vzal život ty,ale chci abys věděl,že já si ho vzala kvůli tobě!!!!Važ si toho prosím takhle ti chci dokázat že tě miluji z celého svého srdce."SKOČILA,ale všichni jí to záviděli jen ona poznala ten význam toho slova co pořád posloucháme...Miluji tě!!!!

by nikuska...

Je podzimní odpoledne,trošku poprchává.Káždý spěchá domů za svou rodinou či přátely,za svými blízkými.Vráží do sebe,ulice je plná deštníků,lidé se musí schovat aby ani jediná kapička nesmočila jejich vlasy.Ale řekněte co má dělat dívka,ta dívka co kráčí ulicí a prodírá se mezi lidmi,nevadí jí že na ní prší.Za nikým totiž nespěchá,nemá rodinu ani přátele ani lásku prostě nikoho a nic.Jen tak chodí ulící prohlíží si lidi a jejich uspěchané obličeje,nediví se jim,také by spěchala kdyby ještě bylo zakým..Konečně dojde tam kam chtěla.Stojí na mostu,na kraji.Přemýšlí mám to udělat nebo ne...Vzpomíná na ty krásné časy,měla svou lásku,měla za kým spěchat.Ale on bohužel odešel,uritě nechtěl odejít,ale osud tomu tak chtěl.Dívka začne plakat a víc a víc se přibližuje k okraji.Vzpomíná na ten den,ze školy utíkala rychle domů,aby mohla být s ním.Najednou zazvoní telefon.,,Miláčku,trošku se zpozdím počkám na kámoše,ten mě hodí autem..bud za půl hodiny před domem,,Dívka se namalovala,učesala,hezky oblékla a šla před dům.Čekala 5minut,15minut,30minut,40minut,60minut,80minut..Nevěděla co se dějě,nevěděla co se stalo,ale ta nevědomost ji dostávala..Řekla si,že mu zavolá.Telefon zvonil 5minut,10minut,20minut..nikdo to nezvedá.Dívka začíná mít obavy.Najednou zvoní telefon,dívka se lekne hlavou se jí honí mzšlenky na ty nejhorší věci a ty se bohužel staly.,,On zemřel,zemřel je konec,,ozvalo se v telefonu,Dívce se zhroutil svět.byl konec.....Už není za kým spěchta,už ji nikdo nehledá,už na ni nikdo ráno nečeká..Skočila a řekla miluju tě zlato

by nikuska...

Zvedla se a odešla,
On se podivil,ale seděl dál řekl:,,Jen si běž vylít svůj žal."Ona se otočila,jen hlavou zakroutila.
Slza jí tekla po tváří,zavřela oči a uviděla tu záři......záři zvanou smrt..
Moc tam chtěla jít a od všeho pokoj mít.
                Chci tak jít????
                Už tam opravdu chci být???
         ANO,zakřičela,ANO
Sáhla do kapsy a vztáhla něco ostrého,ve světle zářivého.
Položila si znova otázku: ,,Ano nebo ne?"
        ANO,zakřičela,ANO
Křičela,ale i tak měla pocit,že ji nikdo neslyší...
Položila žiletku k zápěstí.
      ANO nebo NE
               ANO
Přitlačila,její krav tekla po prstech a kapala na zelenou trávu.
Dívka začala brečet,slzy jí tekly po tváři:,,Proč mě nikdo neslyší?Proč nevidím tu záři?"
          ,,Já tě slyším!!!!"
Dívka se otočila,stál tam on,ten kvůli kterému to málem udělala.
Přišel k ní objal ji,pevně stiskl ruku od krve.
,,Já tě slyším,já tě opravdu slyším a vždycky budu!"řekl potichu.
Zvedl ji a odešli spolu...
Dívka se usmála:,,On mě opravdu slyšel!"
                                                                                                                                             by nikuska...