AuTo
,,Ahoj.Lásko pojedeš se mnou a s kámošem někam autem?,, ,,Ale vždyt jsme měli jít s Hankou a Michalem do kina .Slíbyl si to.Já se tam strašně těšila.Nikam nejedu zapomen,, ,,Ježiš vždycky to musí být podle tebe,prostě pro tebe jeden a konec,musíš se umět přizpůsobit nazdar.,, a s těmito slovy jsem jí položil telefon,na jejím hlase jsem poznal,že pláče.Asi do půl hodinky jsme pro ni dojeli ani jsem nedoufal,že pojede,po té hádce.Byl jsem strašně rád,že jsem ji viděl a že jela,ale dát jí to najevo to mě ani nenapadlo.Musel jsem být přece na oko uražený ne?Řekli jsme si jen ahoj sedla si do auta,určitě brečela měla červené oči.To mě strašně mrzelo,proč jsem se jí neomluvil,jen kdybych věděl....Sedla si a zapálila si cigaretu,když sem jí nabídl ohen,odmítla.Už ani nevím kde jsme všude byli,ale kámoš pořád,že pojede rychle no znáš to když se kluci chtějí předvést.Asi po půl hodině jsem sem se konečně odhodlal promluvit,už sem nemohl vidět její smutný obličej v zrcátku,vím že plakala,utírala si slzy a doufala,že jí nikdo neuvidí.Mrzelo mě to ještě o hodně víc.,,Lásko jak si se měla ve škole?,, ,,Špatně,, ,,Půjdem do toho kina zítra jo?,, ,,Nikam s tebou nejdu,nemám náladu na tebe ani na kino s tebou,zase bys to odvolala,jen kvůli tomu aby ses projel autom.To v něm jako sedíš poprvé?Kdybys aspon jednou řekl promin ty,já se ti omlouvat nebudu,, ,,Ne,to ne.Ale...,, Vůbec jsem nevěděl co jí mám říct,hledal jsem celou dobu správná slova,strašně jsem se bál,že o ni přijdu,miloval jsem ji,z žádnou holkou před tím jsem nezažil to co s ní,s nikým mi nebylo tak dobře.Prostě jsem věděl,že ona je ta pravá a myslím,že ona to také tak cítila.Odhodlal jsem se,že se jí omluvím.To já moc často totiž nedělám.,,Lásko tak teda pr.....,,Pak už si nic nepamatuju,světla,výkřiky,její pláč a velká rána. V nemocnici jsem se probral o den později,,Kde to sem?Proč mám na sobě tz obvazy,jěžiš všechno mě bolí,,Nevěděl jsem co se stalo najednou jsem před sebou uviděl mámu.Pomalu jsem si vybavoval včerejšek auta,kamarád,škola,dálnice....a ona holka kterou jsem miloval. ,,Kde je?Kde je Míša?Co se stalo?,,Zakřičel jsem.Najednou máma začala plakat a objala mě,,Víš Tomášku ona to nepřežila,, ,,Né proč??,, Na tu otázku mi nikdo do ted neodpověděl,je to moje vina,kdyby jsme šli do kina byl bych s ní,byla by se mnou,ta osoba pro mě nejdůležitější na světě..Tohle sebeobvinování,stačí jen když na ni pomyslím už pláču.Pláč není zbabělost,ale umění,tohle mi říkala pořád a měla pravdu.Pořád ji miluji a nikdy nepřestanu,její smrt jsem přece zavinil já!!Vždyt jí to dlužím....Vím,že ona je na hoře,je to anděl...
by nikuska...
Smutek je čekat na někoho,kdo už se nikdy nevráti....
Říkej každý den svým blízkým co k nim cítíš,nikdy nevíš kdy je vidíš na posledy....