Vím že jsem snad ani jednou do deníku nepsala nic pozitivního,ale jinak to opravdu nejde.Nejen že mám stále zánět dutin ale navíc jsem dneska spadla ze schodů a narazila si kotník.Bolí to jako čert Někdy si pokládám otázku : "Existuje větší tele než jsem já?" Neni přece možný aby člověk padal ze schodů desetkrát ročně a vždycky si něco udělal.Divím se že mi ještě fungujou nohy a dokážu ještě chodit.Takže je to vlastně takový štěstí v neštěstí.Určitě by bylo ale příjemnější nepadat ze schodů vůbec,to když se mi ale povede,padám zase často z kola.Já jsem se hold rodičům povedla,jsem rozenej talent.Naši jsou ale aspoň vyjímeční protože takový dítě jako jsem já se hned tak někomu nepoštěstí.