Ach jo,začíná víkend a já tvrdnu doma,a to doslova.Plánů na dnešní večer bylo mnoho,ale ani jeden se nedá zrealizovat.Od pondělka totiž ležím v posteli s horečkou a se zánětem dutin.Opravdu nepříjemná záležitost,nikomu to nepřeju.Válíte se pod peřinou,sledujete televizi nebo si čtete.Zábavné to není,ale nic jiného vám nezbývá.Nebýt svého mobilního telefonu a této webové stránky,loučila bych se se světem.Drží mě při životě myšlenka na to až vypadnu ven z domova a setkám se se svými "přáteli" kteří se za dobu mé nemoci neozvali,ani se nestavili.Když tak o tom přemýšlým napadá mě jedna otázka.Existují praví přátelé?Troufla bych si říct že z lidí kteří se okolo mě pohybují bych našla zhruba tři lidi které bych nazvala přáteli.Svou nejlepší kamarádku,svého bratra a svou zlatou rybku.Není to zrovna nejslavnější,ale mám u sebe vždy někoho kdo mi pomůže a vyslechne mě v každé situaci.I se zánětem dutin