bááášnička   26.Duben 2007


                                 Jedna basníška o klučinkovi:)

Neřikej mi drahoušku,

ty jeden velekej oslíčku,

Robíček je zlobivá opička,

s velkýma ušima.

Byl si  moje velky zlato,

a ted mi nestojíš  za to.

Když mi říkáš bledule,

sám si říkáš sněžule.

Když mi říkáš lásko,

děla se mi z tebe lehko.

Ty slova medová,

jak tvá usta ledová.

Říkáš to co nemáš,

přitom naříkáš.

Uši máš jak zajiček,

v hlavě máš pár opiček.

Já dala jsem ti lásku,

ty jsi mi nalepil pásku,

a proměnil ji v prach,

byla to pěkná zrada.

Ty tvé oči jak čokoláda,

úsměv jak marmeláda,

tvé srdce je jak kámen,

tak si říkám ámen.

 

 

Někteří plakali,

někteří se smáli,

když člověkovi,

jinej člověk,

srdce zlomil,

na dvě strany.

Ty dvě strany,

proměnily se ve dvě půlky,

a ty půlky,

už jsou jen kůlky,

ty kůlky srdce zasáhli,

a pěkně ho vzbouřili.

teď srdce hoří,

moře se bouří.

 

Ta slova krásna jak med,

proměnili se v pouhý  led,

když roztál se  med,

spadl jsi pod led.

Jsi pouhý vrah,

a už je s  tebe prach.

 

Už neříkej mi lásko,

žadný ty má krásko,

zkončila už ta tvá velká zrada,

ted už je to jenom velká pravda.

Já  jak jahoda sladká,

ted už čokoláda hořká.

 

Když o růži nepečuješ jak máš,

ta růže ti to vratí jak má,

Ted trny ji narostly,

 listy z ní opadaly.

na tvé ruce chladly,

listy byli krásne jak med,

ted jsou už jen pouhý led.

 

 

,

 

 

 

 

 

 

 

napsal/a: pohodova.holcina 21:49 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář