|
Přicházíš ze tmy
a tma si Tě bere.
Tvůj pohled mě pálí
a úsměv?
Ten hřeje mě
na duši.
Dřív jsi mi půjčoval
pocit
své lásky
dnes mě o něco okrádáš
a měníš své
masky
v naší hře.
Změnil ses Ty
a já
asi taky
já se zimou viděla
odlétat ptáky
a zůstala sama
v prázdných zdech
už jen zřídkakdy
cítím Tvůj zrychlený
dech
na svém těle.
Vím,
že pokorou nejsem obdařená
a často bývám víc než
smělá
málokdy omlouvám
vlastní chyby
však
snažím se nadevše
plnit své sliby
co dávám...
Jen
cesta se před námi
změnila v prach
a v náručí
svém
teď svírá mě strach
dusím se
vlastními pocity
a snažím se zamkonout
do pevné ulity
svou zoufalost!
Bolí mě kroky
do ticha
přítel,
který mi utíká
hledám si novou
totožnost
jsem sama v sobě
cizí host...
|
