Je to podivný paradox života když chci být zlá tak ty jsi samá dobrota a pak mi znenadání bodneš do zad nůž to co prý dělám smí dělat pouze muž.
Pak alkohol, samota a pláč mě znovu staví na nohy a hlasy, které přicházejí z dálky šeptají, neplakej vždyť všechno jednou přebolí.
|