resinka

25.Červen 2008

Josef Václav Sládek

Josef Václav Sládek
Spisovatel
Datum narození: / datum úmrtí:
27.10. 1845 / 28.06.1912
Místo narození:
Zbiroh
Znamení:
Štír



Životopis: [doplň životopis Josef Václav Sládek]
Český básník a překladatel Josef Václav Sládek se narodil 27.10.1845 ve Zbirohu, jako syn zednického mistra. Vystudoval gymnázium a dále jazyky a přírodní vědy v Praze. Toto studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky, kde zastával funkci vychovatele, učitele a redaktor krajanských novin. Jeden čas také pracoval jako dělník na stavbě železnice a to hlavně z důvodu své špatné finanční situace.

Sládek byl nadšen z demokracie americké společnosti, ale zároveň šokován z útlaku indiánů a bezohlednosti kapitalismu. V roce 1870 se vrátil do vlasti a získal práci redaktora v Národních listech a poté profesora na obchodní akademii a lektora angličtiny na filosofické fakultě. Spolu s Vrchlickým a Zeyerem se Sládek snažil prosadit moderní chápání umělecké tvorby a tvrdě se zastával Vrchlického v době, kdy čelil kritice mladé generace v devadesátých letech.

Básník se oženil s Emilií Nedvídkovou, kterou miloval už roky před jejich sňatkem. Při porodu ale Emilie zemřela i s dítětem. Sládek byl na dně, onemocněl nervovou chorobou a revmatismem. Teprve po dalším sňatku s Marií Veselou mu nastaly lepší časy. Zejména po narození jejich dcery byl zase šťastný.

Jako překladatel se snažil vyhledávat neznámé zahraniční autory. Modernizoval zastaralé překlady, ale snažil se v nich zachovat atmosféru a obsah díla. Jeho překlad Shakespeara obsahuje více veršů než anglický originál. Sládek byl také významným zakladatelem moderní dětské poezie, ve které se snaží přiblížit dětské fantazii a jejich jemné duši.

Josef Václav Sládek zemřel po dlouhé nemoci 28.6.1912 ve Zbirohu.

Dílo Josefa Václava Sládla:
Básně /1875/ - první Sládkova kniha básní. Je v ní poznat básníkovo prožité trauma ze smrti jeho ženy a dítěte. Na rozdíl od Vrchlického a Nerudy nepoužívá ve svém díle tolik pesimismu. Idyličnost a laciný optimismus jsou mu cizí. V básni Na hrobech indiánských raguje na utlak indiánů v Americe.

Jiskry na moři /1880/ - kniha básní. Zde už básníkovo trauma vytlačuje jeho znovunabyté štěstí.Objevuje se zde vlastenecká lyrika.

Světlou stopou /1881/, Na prahu ráje /1883/ - sbírky básní. Je v nich zdůrazněno Sládkovo společenské cítění a vzpomínky na dětství.

Ze života /1884/ - sbírka básní. Vlastenecky laděné básně, kde se objevuje protifeudální odpor z dob minulých a ničivý kapitalismus z doby přítomné.

Sluncem a stínem /1887/ - sbírka básní. Opět se v ní objevují vzpomínky na zemřelou ženu, ale i na následující rodinné štěstí. V básních se Sládek zamýšlí nad životem a smrtí. Jeho choroba ho velmi trápí, cítí, že se blíží jeho smrt, přesto ji nebere jako absolutní konec. Hledá útěchu u Boha.

Selské písně a české znělky /1897/ - lyrická sbírka, snažící se o vyrovnání se špatnými obdobími života. Bolest v ní básník přijímá jako součást života. Objevují se zde náboženské úvahy, sociální poezie a balady.

Zlatý máj /1887/ , Skřivánčí písně / 1888/ , Zvony a zvonky /1894/ - sbírky básní pro děti, ve kterých Sládek upouští od běžně používaného moralizování a snaží se pochopit dětskou psychiku. Nevnucuje dětem názory dospělých. Mimo básnické tvorby byla velmi ceněna Sládkova překladatelská činnost. Překládal hlavně anglické a americké autory, ale občas i slovanské, skandinávské a španělské. Z americké literatury je znám jeho překlad Píseň o Hiawatě Henryho Logefellowa a Kalifornské povídky Breta Harta. Mezi jeho anglické autory, které překládal patřili např. Byron a Shakespeare.

Seznam děl:
Básně /1875/, Jiskry na moři /1880/, Světlou stopou /1881/, Na prahu ráje /1883/, Sluncem a stínem /1887/, Ze života /1884/, Selské písně a české znělky /1890/, V zimním slunci /1897/, Zlatý máj /1887/, Skřivánčí písně /1888/, Zvony a zvonky /1894/, překlady zahraničních spisovatelů.

Autor: resinka v 12:54 |



Komentáře (0):

« Domů | Přidej komentář