25.Červen 2008
Karel a Josef Čapek
Josef Čapek
malíř a spisovatel
Datum narození: / datum úmrtí:
23.03. 1887 / duben 1945
Místo narození: / místo úmrtí:
Hronov / Bergen-Belsen-Dolní Sasko
Znamení:
Beran
Životopis: [doplň životopis Josef Čapek]
Josef Čapek, mnohostranná osobnost meziválečného období, se narodil 28. března 1887 v Hronově. Byl to malíř, grafik, dramatik, prozaik a autor próz pro děti, žurnalista, výtvarný teoretik a kritik.
Slovesné dílo Josefa Čapka se vyvíjelo v těsném vztahu k tvorbě výtvarné. Zpočátku psal s bratrem Karlem krátké prózy, které postupně dokumentují vývoj obou autorů v kontaktu s dobovými stylovými tendencemi – od secese přes novoklasicismus po kubismus. Rozsáhlou část díla Josefa Čapka tvoří studia, eseje a fejetony o umění.
Otec Josefa Čapka byl lékař a osvětový pracovník, matka byla sběratelkou literárního folkloru. Oba sourozenci Josefa Čapka – Karel a Helena – byli spisovatelé. Dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici.
Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Již za studií navázal kontakty s uměleckým a literárním světem. V letech 1910 – 1911 pobýval studijně v Paříži.
Po návratu do Čech byl kratší dobu redaktorem Uměleckého měsíčníku. Potom vstoupil do spolku Mánes a spoluredigoval jeho časopis Volné směry.
Spolu s bratrem Karlem a s S.K. Neumannem se podílel na vydání generačního Almanachu na rok 1914. V období mezi válkami se vedle malířství, knižní grafiky a scénického výtvarnictví věnoval novinářské a literární činnosti. Pracoval v Národních listech, v letech 1921 – 1939 pak v Lidových novinách.
Vzhledem k tomu, že se intenzivně angažoval v protifašistickém zápase, byl již 1. září roku 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech.
Josef Čapek zemřel na sklonku 2. světové války, a to v dubnu 1945 v Bergen-Belsenu v Dolním Sasku pravděpodobně na tyfus. Symbolický hrob je v Praze na Vyšehradském hřbitově.
Dílo:
Prózy psané společně s Karlem Čapkem:
Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916
Krakonošova zahrada – 1918
Prózy v jeho samostatných knižních souborech:
Lelio – 1917
Pro delfína – 1923
Nejskromnější umění – 1920
Málo o mnohém – 1923
Umělý člověk – 1924
Ledacos – 1928
Stín kapradiny – 1930 – baladická novela
Dramata:
Země mnoha jmen – 192 – alegorická a utopické drama
Ze života hmyzu – 1921 – spolupráce s bratrem Karlem
Adam Stvořitel – 1927
Pro děti:
Povídání o pejskovi a kočičce – 1929
O tlustém pradědečkovi a loupežnících – 1932 – pohádka
Studia, eseje, fejetony:
Kulhavý poutník – 1936 – meditativní dialogický esej
Psáno do mraků – 1947 – vydáno posmrtně, deníkové zápisy z let 1936 – 39
Básně z koncentračního tábora – vyšlo posmrtně v roce 1946
Karel Čapek
Spisovatel
Datum narození: / datum úmrtí:
09.01. 1890 / 25.12.1938
Místo narození: / místo úmrtí:
Malé Svatoňovice / Praha, Československo
Znamení:
Kozoroh
Životopis: [doplň životopis Karel Čapek]
Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962).
Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem.
V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918). V letech 1910 – 11 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně.
Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér.
Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU.
Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou Karla Čapka byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.
Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.
Dílo Karla Čapka
Čapkovu uměleckou osobnost formovalo jeho filozofické a estetické vzdělání a dlouholetá činnost novinářská. Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění.Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem:
- Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916
- Krakonošova zahrada – 1917
V další tvorbě pokračoval Karel Čapek samostatně:
- Boží muka – 1917
- Trapné povídky – 1921
- Italské listy – 1924
- Výlet do Španěl – 1930
- Obrázky z Holandska – 1932
- Cesta na sever – 1936
- Hovory s T. G. Masarykem – 1936 – 3 díly souhrnně
- Továrna na Absolutno – 1922
- Krakatit – 1924 – v románu položil Čapek otázku možnosti pokroku v technické civilizaci a současně bezpečnosti lidstva. Byla to podivuhodně výstižná vize krize lidstva ve století atomové bomby
- Povídky z jedné kapsa – 1929
- Povídky z druhé kapsy – 1929
- Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – 1933-34, románová trilogie
- Válka s Mloky – 1936 – alegorický příběh Mloků, kteří svým zvířecím mechanismem nahradili mechanismus robotů a stali se hrozivým nebezpečím pro lidstvo
- Bílá nemoc – 1937 – v postavě Maršála ukazuje na scestnou a krutou logiku mocných jedinců a tragédii bezmoci ušlechtilého, ale izolovaného lékaře, který musí kapitulovat před davovým fanatismem
- První parta – 1937
- Matka – 1938
- Život a dílo skladatele Foltýna – vydáno posmrtně v roce 1939, torzo psychologického románu
Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
- Loupežník – 1920
- RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – 1920, toto dílo bylo vyznamenáno státní cenou. Jedná se o střetnutí člověka s technikou, když se u dvou robotů, bez lidských vlastností, zrodil cit a oduševnění
- Věc Makropulos – 1922, dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem
- Adam Stvořitel – 1927, společné dílo bratrů Karla a Josefa Čapků
Tvorba pro děti:
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932
- Dášenka čili Život štěněte - 1933
Autor: resinka v 13:02 |
Komentáře (0):