Chov ještěrů - 3. část
Obecná péče o ještěry
Ještěři potřebují každodenní péči, která obnáší výměnu vody, porosení tropických druhů (i 2× denně) a nakrmení mláďat. Obden krmíme dospělé jedince. Jedenkrát týdně přidáváme do krmení vitamíny a minerály a vybíráme trus. Každý měsíc bychom měli jedince zvážit a změřit. Jednou za půl roku vyměníme celý substrát a vymyjeme terárium. Vedení poznámek je nedílnou součástí chovu. Do poznámek zapisujeme páření, snůšky, líhnutí, průběh inkubace, krmení, podávání vitamínů, svlékání, velikost, váhu …
Často potřebujeme nějakým způsobem ještěra přenést či chytit. Bývá to z důvodu stěhování, čištění terária, měření, vážení nebo léčení různých poranění. V takovém případě se musíme rozhodnout, jakým způsobem ještěra chytit. U klidných a mírných druhů, jako jsou například někteří gekoni či agamy, není problém jedince opatrně uchopit. Větším problémem mohou býti větší varani, tiliqui, leguáni a podobné agresivní druhy. Zde je někdy zapotřebí pomoci druhé osoby. Rozhodně bychom se měli vybavit silnými rukavicemi a blůzou s dlouhým rukávem. Opačným případem jsou malí gekoni, scinkové a ještěrky, kteří jsou velmi čilí a rychlí. Proto je nejlépe volit odchyt do menší krabičky, kterou ještěra na rovné ploše přiklopíme a podsuneme pod něj víčko krabičky. Pokud by došlo k poranění například kousnutím či drápnutím, je potřeba zraněné místo ošetřit desinfekcí a případně vyhledat lékařskou pomoc. Při manipulaci bychom měli býti natolik opatrní, abychom neublížili jak zvířeti, tak sobě.
Říše živočichů (Animalia)
Podříše mnohobuněční (Metazoa)
Kmen strunatců (Chomdrata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazů (Reptilia)
Řád šupinatých (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
Čeledi:
• gekonovití (Gekkonidae)
• leguánovití (Iguanidae)
• agamovití (Agamidae)
• chameleonovití (Chameleonidae)
• scinkovití (Scincidae)
• ještěrkovití (Lacertidae)
• varanovití (Varanidae)
• slepýšovití (Anguidae)
• dvounožkovití (Pygopodidae)
• kruhochvostovití (Cordilidae)
• beznožkovití (Dibamidae)
• tejovití (Teiidae)
• xantusovití (Xantusiidae)
• krokodýlovcovití (Xenosauridae)
• korovcovití (Helodermatidae)
• varanovcovití (Lanthanotidae)
Každá čeleď se dále dělí na podčeledě a rody a v nich jsou zařazeny samostatné druhy či poddruhy. Systematika je stále obnovována a upravována. S novými druhy přichází i další změny, proto ji nemůžeme považovat za stálou.
Závěrem bych rád poznamenal, že chov ještěrů je krásná a příjemná záliba, která mi dodává dostatek poznání a odreagování od běžných životních starostí. Neměli bychom ale zapomenout, že ještěři jsou živí tvorové a potřebují péči, kterou my jim musíme dát. Přeji hodně štěstí budoucím, začínajícím i zkušeným chovatelům.
Použitá literatura:
Vergner Ivan (2001): Ještěři, biologie, chov, gekoni 1
Kraus Richard, Kocián Miroslav (2000): Chameleóni a gekoni
Cerha Vladimír (2001): Chov šupinatých plazů
Forejt Jaroslav (2006): Fauna – Eublepharis macularius
Ještěři potřebují každodenní péči, která obnáší výměnu vody, porosení tropických druhů (i 2× denně) a nakrmení mláďat. Obden krmíme dospělé jedince. Jedenkrát týdně přidáváme do krmení vitamíny a minerály a vybíráme trus. Každý měsíc bychom měli jedince zvážit a změřit. Jednou za půl roku vyměníme celý substrát a vymyjeme terárium. Vedení poznámek je nedílnou součástí chovu. Do poznámek zapisujeme páření, snůšky, líhnutí, průběh inkubace, krmení, podávání vitamínů, svlékání, velikost, váhu …
Často potřebujeme nějakým způsobem ještěra přenést či chytit. Bývá to z důvodu stěhování, čištění terária, měření, vážení nebo léčení různých poranění. V takovém případě se musíme rozhodnout, jakým způsobem ještěra chytit. U klidných a mírných druhů, jako jsou například někteří gekoni či agamy, není problém jedince opatrně uchopit. Větším problémem mohou býti větší varani, tiliqui, leguáni a podobné agresivní druhy. Zde je někdy zapotřebí pomoci druhé osoby. Rozhodně bychom se měli vybavit silnými rukavicemi a blůzou s dlouhým rukávem. Opačným případem jsou malí gekoni, scinkové a ještěrky, kteří jsou velmi čilí a rychlí. Proto je nejlépe volit odchyt do menší krabičky, kterou ještěra na rovné ploše přiklopíme a podsuneme pod něj víčko krabičky. Pokud by došlo k poranění například kousnutím či drápnutím, je potřeba zraněné místo ošetřit desinfekcí a případně vyhledat lékařskou pomoc. Při manipulaci bychom měli býti natolik opatrní, abychom neublížili jak zvířeti, tak sobě.
• Vážení, měření.
Říše živočichů (Animalia)
Podříše mnohobuněční (Metazoa)
Kmen strunatců (Chomdrata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazů (Reptilia)
Řád šupinatých (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
 |  |
| • Tyto agamy jsou klidné, dají se brát do ruky. Drápy mají ale silné. | |
Čeledi:
• gekonovití (Gekkonidae)
• leguánovití (Iguanidae)
• agamovití (Agamidae)
• chameleonovití (Chameleonidae)
• scinkovití (Scincidae)
• ještěrkovití (Lacertidae)
• varanovití (Varanidae)
• slepýšovití (Anguidae)
• dvounožkovití (Pygopodidae)
• kruhochvostovití (Cordilidae)
• beznožkovití (Dibamidae)
• tejovití (Teiidae)
• xantusovití (Xantusiidae)
• krokodýlovcovití (Xenosauridae)
• korovcovití (Helodermatidae)
• varanovcovití (Lanthanotidae)
Každá čeleď se dále dělí na podčeledě a rody a v nich jsou zařazeny samostatné druhy či poddruhy. Systematika je stále obnovována a upravována. S novými druhy přichází i další změny, proto ji nemůžeme považovat za stálou.
Závěrem bych rád poznamenal, že chov ještěrů je krásná a příjemná záliba, která mi dodává dostatek poznání a odreagování od běžných životních starostí. Neměli bychom ale zapomenout, že ještěři jsou živí tvorové a potřebují péči, kterou my jim musíme dát. Přeji hodně štěstí budoucím, začínajícím i zkušeným chovatelům.
Použitá literatura:
Vergner Ivan (2001): Ještěři, biologie, chov, gekoni 1
Kraus Richard, Kocián Miroslav (2000): Chameleóni a gekoni
Cerha Vladimír (2001): Chov šupinatých plazů
Forejt Jaroslav (2006): Fauna – Eublepharis macularius