Záchvatovité přejídání ( Kompulzivní přejídání se)

Kompulzivní přejídání se charakterizuje příjem potravy nezávisle na potřebách těla. Postižená osoba prochází obdobími nekontrolovatelného impulzivního příjmu potravy vzdor pocitu nasycení. Vlastně sní mnohem víc, než potřebuje, aby se nasytila. I když obvykle nepřistupuje k následné očistě, jako to dělají bulimičky, neustále drží dietu nebo se snaží postit v období mezi periodami, kdy se nekontrolovatelně přejídá.

Některé symptomy záchvatovitého přejídání:

·        Nadváha až obezita

·        Pocit ztráty kontroly nad jídlem

·        Úzkost, pocity izolace, deprese

Následkem kompulzivního přejídání se je obezita, která způsobuje:

·        Vysoký krevní tlak

·        Vysokou hladinu cholesterolu

·        Srdeční onemocnění v důsledku vysoké hladiny triglyceridů

·        Onemocnění žaludku

Statistika:

·        Příčiny této PPP obyvatelstva, tj. kompulzivního přejídání se, zatím nebyly vyčerpávajícím způsobem objasněny. Odhaduje se však, že přibližně 25% obézních lidí trpí periodami přejídání se.

·        Ženy jsou náchylnější ke kompulzivnímu přejídání se, než muži. Asi 60% postižených osob tvoří právě ženy.

·        Kompulzivní jedlíci mohou mít normální hmotnost, nebo jsou tuční až obézní

·        Mnozí z kompulzivních jedlíků trpí depresí nebo úzkostí

·        Komlpulzivní jedlíci se obvykle stydí za to, že se neumějí kontrolovat v jídle, a také za svůj fyzický vzhled.

Hodně lidí trpí poruchou záchvatovitého přejídání se, aniž by o tom věděli. Zpravidla mají problémy s nadváhou a nejsou spokojeni se svým zevnějškem, ale nevědí, kam se obrátit s prosbou o pomoc. Většina z nich se bezvýsledně vrhá z diety do diety, potom se cítí být frustrovanými trosečníky a oddávají se jídlu s ještě větší náruživostí, než před dietou. Ačkoli mnozí z postižených jedí až do nasycení, neplatí to vždy. Pro kompulzivní přejídání se je typické neustálé zobání mezi jednotlivými jídly a pocit, že se tomu nedá odolat.  Tyto osoby podléhají svým stravovacím náladám a jedí nadmíru, přičemž využívají jakékoli příležitosti: cestování, bankety; prostě neodolají, když jim někdo nabídne vábivý pokrm.

Problém spočívá v tom, že i když původně neměli v plánu jíst, kompulzivně se pro jídlo rozhodnou. Společným jmenovatelem anorektiček a bulimiček je přitom skutečnost, že vždy usilují o to, aby se líbily těm druhým, dokonce navzdory vlastním touhám či principům, v důsledku čehož trpí. Jídlo je také způsobem, jak zahánět pocit úzkosti, zabít nudu nebo ventilovat pocity a emoce.

Má-li někdo podezření, že je kompulzivním jedlíkem, měl by k tomu přistupovat jako k jakékoli jiné PPP a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Zdroj: Strach z jídla, Lorraine C. Ladishová