Nechci potkávat anděli!!!!!   09.Květen 2006


Asi je blbost, psát sem nějaký úvahy o životě, když je mi teprve něco přez patnáct a vy si stejně řeknete, co o tom životě můžu vědět, že mám pravdu? Ne? Ale to víte že jo.
Je těžký, říkat lidem co si o nich myslím. Chtěla bych, ale nemůžu. Nemůžu vyjádřit svoje city, když vím, že tím víc ztratím, než získám. Já vím, já vím. Risk je zisk, se říká, ale ne vždy je to pravda....Možná bych zísakala, možná byhc na pár týdnů či měsíců získala to, co hledám už dlouho, ale co pak? Ztratila bych všechno, to co mám i to, co bych získala. A stojí mi těch pár týdnů štěstí za to, že bych ho stratila? Nikdy!!!! Říkám nikdy!!!! Jasně, nikdy neříkej nikdy, ale já prostě nemůžu. Asi to není tak silný, jak by se mohlo zdát, řeknete si, jenže právě proto nemůžu. Co když to není ono? Nebo on? Jenže co když je? Já vim, když to nezkusim, tak to nezjistim, jenže nemám odvahu. Nemám odvahu, přece nepotkám někoho, jako je on, ve svejch 15!!! Navíc, nehodíme se k sobě. Každý máme jinou povahu, máme jiné zájmy, jmse jiní. Protiklady se ais přitahujou, protože sme ve spoustě věcí stejní, jenže zdání klame. Doufám, že jednou potkám někoho, jako je on. doufám, že někdo takový ještě je. Protože i když nevěřím v existenci andělů, když se podívám na něj, musím o tom pochybovat. Musím, protože mám oči, mám srdce a sem člověk. A kolikrát za život potkáte anděla? Jednou? Většinou ani to ne! A já ho potkala. Jak tedy pro mě pak může být nekdo něco víc, než on, když je to anděl?
Já vim, je mi 15, život mám před sebou a sem jen malá holka. Co o tom můžu vědět, že jo? Malá holka, co před chvíli vylezla z pěřinky, co ví o životě? Nic, vůbec nic, ale přesto mám srdce, mám city a umim(kupodivu)myslet. Proto tohle píšu, aby mi bylo líp. je těžký si to řpiznat a je ještě těžší to někam napsat, nedokážu to nikomu říct, nemám odvahu. Vyčetli by mi to, všechno by mi vyčetli. Neumim věřit lidem, už ne. Všechno beru s rezervou, aby mi nemohli ublížit, ale stejně mi ubližují. Sem prostě ještě malá. Snad vyrostu, dospěju a bude mi líp. A už nehci potkávat anděli, s kterými nemůžu ztrávit zbytek života!!!!! napsal/a: smajiska 20:10 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Some1 14.11.2007 21:55:26

Pěkný výlev emocí. Škoda těch zbytečných gramatických chyb...nechceš totiž potkávat anděly, ne anděli. :-)