Pro přátele 06.Březen 2006
Jednou jsi dole, jednou nahoře,
proč na život tak spěchám?
Jednou jsi dole, jedou nahoře,
proč fackovat se nechám?
Mám mezi lidmi přátele,
budoucnosti se děsím.
Život tváří se tak kysele,
občas bulíky na nos mu věším.
Asi bych měla věřit si víc,
vždyť někdo má mě rád.
Jenže kdosi mi šeptá:"NIC!"
já nechci si jen lhát.
Bojím se, že ode mě někdo čeká víc,
než můžu, než chtěla bych dát.
Já nepostrádám nejspíš nic,
jen aby někdo mě měl rád.
Bojím se, že zraním ty,
na kterých mi záleží.
Bojím se, že zraním ty,
co na lásku příliš nevěří.
napsal/a: smajiska 18:25 | Link
