...ZPOVEDNIK...

nejak neviiim..snazim se nemyslet na jednoho clovicka,ale ono to neni az tak jednoduchy....sice uz ty vzpominky tak neprozivam,nedoprovazi me pri vzpominani ten potok slz,ale i tak sou pro me ty vzpominky zivy..jako by to bylo vcera..ale neni to tak....je to uz pres mesic co jsem se s nim videla,ale porad k nemu citim neco silnyho...neco strasne moc silnyho co me svazuje...a muj mozek to uz nejak nechape...porad tapu co a jak,ale nic...je mi vic nez jasny,ze uz mezi mnou a Michalem nic nebude,protoze jak je videt,tak on nema zajem...ale asi v sobe neco potlacuju...nejakou tu nadeji...doufani....pritom je to uplne zbytecny...najivita je spatna vlastnost...a ja ji bohuzel mam...strasne me to stve,protoze i kdyz si rozumem rikam,ze to je zbytecny,ze uz se neozve,ze je vsechno marny,tak si srdce porad stoji za svym,srdicko mi porad naseptava,jak moc po nem touzim,a ze nesmim prestat doufat,ze nadeje umira posledni...ale na co mi to je?nadeje mozna umira posledni,ale v tomhle pripade by bylo lepsi kdyby uz umrela,protozeee.............ja na nej nechci myslet.......potrebuju si najit nejakyho jinyho kluka...ne na chozeni..spis jenom nejakyho hezkyho kamose..nejakyho novyho....co by o me mel zajem..a tak nejak bysme byli nej kamosi a pak trebas za cas az bych nasla tu uplnou duveru ke klukum bysme spolu mohli mit neco vic....stejne to asi nikdo z vas nechape,tak proc to sem pisu...nejsem zadna zoufala pubertacka,jenom nechci znova naletet...je mi jasny,ze naletim v zivote jeste hodne lidem,ale ted nechci naletet tak BRZO!!nechci se HNED zamilovat a pak mit jen uplakany oci