Čím bych chtěl být kdybych nebyl člověkem.
Čím bych chtěl být kdybych nebyl člověkem, chtěl bych být vítr.
Chtěl bych být vítr,chtěl bych být tak svobodný,
bezstarostný, všudypřítomný, neviditelný a přesto silný.
Vítr je jen pomalý vzduch ale je tak silný,
je tak silný že dokáže udžet ptáka v letu nebo zvedne jen obyčejný list papíru.
Síla kterou nemůžeme vidět ale přesto jí cítíme a víme o ní.
Chtěl byh letět nad krajinou, cuchat trávu a hladit lístí stromů,
jako výskat ženu ve vlasech a hladit jí po těle, jako hebké listy ze stromu.
Chtěl bych se proplétat větvemi, proletět všechny záhyby světa,
jako ovinout každý zahyb těla nádherné ženy a dotýkat se toho zázraku života, který umí dávat život.
Chtěl bych ochutnat chuť sedmy moří a vůni čtyř oceánů, jako
chuť lásky, kterou mi může žena dát a pak cítit její vůni celý svůj život.
Chtěl bych híbat světem, pohnout dunou písku, jakou písek který se
přesípa v přesípacích hodinách a zastavit čas aspoň o zrnko písku.
To znko bych si pak vzal a prožil jej znovu, jako část svého promarněného života.
Abych mohl napravit chyby, které už bych dnes neudělal.
Chtěl bych letět nad jezerem.
Nad jezerem u kterého by klečela žena, sestoupil bych dolů prolétl jí mezi
vlasy, dotknul se záhyby jejího těla.
Podíval se jí do očí, jako by se dívala do vody.
Usušil bych její slzy jemným vánkem a odnesl bych je daleko do celého světa.
Až by se podívala do vody, do obrazu své duše, podíval bych se opět do
tvých očí a rozčeřil bych hladinu, hladinu zapomnění.
Chtěl bych nést tvá slova, nést píseň přírody, nést noty písní.
Nést cosy co není vidět, není cítit, můžem to jen slyšet.
Když budeme naslouchat uslyšíme řeč světa a mezi.
A mezi ními tvá slova, uslyším je v šumění větru v plynoucím potoku nebo
z hrdala sýkory.
Chtěl bych ti proletět mezi prsty, obejmout tě a zahalit tě do sama sebe.
Chtěl bych být navždy s tebou, vždy ti být na blýzku, vždy když vydechneš
ucítíš mě a já tebe.
Víme o něm že je všude jako láska, láska poletující a hrající si s větrem,
nevidíme jí ale víme o ní.
Víme o něm že je všude ale dokud nezafouká ani ho nepostřehnem,
nepostřehnem ho dokud nám láska nezavoní.
napsal/a: standaat 00:35 Link
