Určitě každého člověka jednou v životě napadne myšlenka CO KDYBY, co kdyby jsem měl teď možnost nastoupit do stroje času a vydat se časoprostorem. Každý by chtěl ovlivnit svůj osud, navrátit nenavratitelné vidět budoucí. Já bych chtěl ovlivnit celý svůj dosavadní život, začít ho znovu od začátku. Poučit se z chyb které vím že bych nikdy teď neudělal. Znovu potkat první a ztracenou lásku a říct jí bez bázně: miluji tě nechod pryč. To vím dnes, ale řekl bych jí to i tehdy kdybych věděl co se stane? CO KDYBY? Říkáme si že se z těchto chyb poučíme, příště ji neudělám ale kdy poznáme to příště, musíme být velmy opatrni co děláme právě teď. Oprávněně bychom se mohli obávat každého rána, když uděláme první krok, aby jsme nešláply do prázdna. Není tomu tak, čas nám umožňuje zapomenout na myšlenku toho co se může stát, proto se těšíme na další den toho co se ještě nestalo, ale víme, že to bude pro nás dobré. Můžeme vzpomínat na minulost, pokusíme se správně prožít současnost a zkusime si vysnít svojí budoucnost. Jedno musíme určitě, žít. Žit a prožít celý život bez tohoto nebude chyb, jež bychom se pokusily vyvarovat. Možná uvěříme tomuto životu, protože snad právě pochopíme, že tento život chyb je jediné co máme.
Jedním slovem můžeme být šťastni i s tím co máme, protože každý může získat od života něco dobrého.
napsal/a: standaat 22:57 Link
