Chjo, bude mi 18

Nedávno jsem se bavil s kamarádem a on se přímo rozplíval nad tím, že mu bude 18. Že bude moct do barů apod.
Proč o tom mluvím? Protože jsem nad tím přemýšlel a ono "v 18 život začíná" je dosti přeceňované. Do barů můžete i dřív (ano, přiznejme si to), a jinak se snad nic nemění. V 18 sice oficiálně začínáte samostatně žít, ale nakonec je to na každém individuálně "jak si to udělá".
Opět - proč o tom mluvím? Protože i mně bude za chvíli 18, a mám pocit jakoby se nic neměnilo. Život jde stále ve stejných kolejích a já z nich nehodlám odbočit. Kdoví kam bych dojel.
Opět se ptám - proč o tom mluvím? Nevím, snad mám strach z odpovědnosti. A možná se taky nudím. Ano možná se nudím, protože jen slepě čekám na 18tku. Takže tenhle článek moc smyslu nedává viďte?