Drž mě pevně v objetí,
ať cítím tvoje tělo,
než štěstí naše odletí,
kéž odletět by nemuselo.
Nemusíš nic říkat,
stačí, když budeš u mě,
nemusíš nic dělat,
jen když s láskou tu budeš pro mě.
Strach, že svou lásku
nebudu mít komu dát.
Strach, že nebudeš mě poslouchat,
že neřekneš mi: Mám tě rád...
CHCI...
Chci najít lásku, která by mě chtěla,
chci mít doma věrného anděla.
Chci se ti celý den do očí dívat,
chci celou noc jen tvé tělo vnímat.
Chci aby náš polibek poslední nebyl,
chci aby můj strach nebyl - prostě nežil.
Chci modré závěje a studené léto,
chci aby...abych tě na blízku měla...
...a nikdy na tebe nezapomněla...
Rozloučení
Opět se ptám sama sebe,
proč jsem musela ztratit tebe.
Proč jsme nemohli zůstat spolu
a každý den sedět u jednoho stolu.
Proč se to vše mezi námi zhroutilo,
vždyť to mezi námi jiskřilo.
Snad jsem já tou příčinou,
proto nemohu jít cestou tvou.
Bude se mému srdce po tobě stýskat,
teď tě bude již jiná dívka líbat.
Nejhezčí básnička co sem četla na světě.
A ten autor já tam napsala svi jmeno a primeni nevedela sem co tam napsat!!