Láska je nejkrásnější věc na světě, dovede zahřát, povzbudit iudělat člověka šťastným a lepším. Ale někdy taky bolí, moc bolí. Zevšeho nejhorší je, když si tvé srdce nemůže pomoct a stále po tvémilované osobě touží, přestože víš, že už nic nebude jako dřív. Nechsrdíčku vybásnit se ze svého žalu...
TeďTeď, když je bouřka, vzpomínám na tebe, na Tvoje oči, jak bloudí po mé těle, na Tvoje ruce, co pálí jak oheň od ďábla, na Tvoje ústa, jak sladce mi chutnala. Teď, když paprsky od blesku osvětlují moji tvář, vzpomínám na Tebe, na oči, v ktrerých vidím krásnou zář. Vzpomínám na těla naše, jak ve tmě se objímají, vzpomínám na blázny, kteří až za svítání usínají. Vzpomínám na Tebe, vím, že plné srdce tě mám, jsi jako lék, s tvou přítomností ožívá. Jsi jako krásný sen, co zdá se mi i v nejbělejší den. Vzpomínám na Tebe, a láska stále sedí vedlě mě. Vzpomínám na Tebe a těším se, až zase budeš sedět vedle mě. Ty, lásko! (Miška) | Kamenné srdceSlzy mi tečou po tváři Nestojím ti za to, aby ses na mě podíval, Amen, to je přece konec, (Martinika) |
NevěřímI kdyby snad tisíckrát řekl "mám tě rád", sklop oči a řekni: "Kdo naučil tě tak krásně lhát?" I kdyby na popravu mě vedli a slibovali celý Řím, já hrdě zvednu hlavu a řeknu: "Klukům nevěřím!" (Marki) |