On se jmenoval Marek a ona Denisa. Byli si oba takvzdálení… Vůbec se neznali. Omyl. Denisa Marka znala. No znala,zajímala se o něj. Líbil se jí už od chvíle, kdy ho poprvé uviděla.Něčím jí učaroval. Po uši se do něj zamilovala. Ale byla pro nějvzduch. Bohužel. On skoro netušil o její existenci. Ale Denisa bylaholka podnikavá, tak si na něj sehnala číslo a začala mu psát.Překvapilo ji, že i když ji nezná, tak je v esemeskách tak výřečný.
Psalisi už pár dnů, když z něj vypadlo, že ji zná. Nebo si ji spíš vybavuje.Chodila do třídy s jeho kamarádem. Byla šťastná, že o ní ví. Ale tovlastně nic neznamenalo. I když se denně míjeli na školních chodbách,zdravili se a psali si, tak se vlastně nic nedělo. Denisin sen o tom,že by se do ní Marek také mohl zamilovat se pomalu začal rozplývat.Bylo jí to líto. Obrovsky líto. Ale nemohla s tím nic dělat. Když o nínestál, tak se mu přeci nebude vnucovat. Měla svou hrdost.
Jenže sestalo něco s čím nepočítala… Její kamarádky, kterým se se všímsvěřovala ji převezly. Začaly Markovi psát samy. Na rovinu mu řekly,jak se věci mají. Byl celkem překvapený, ale stejně neudělal nic ztoho, co se od něj očekávalo. Pořád byl stejný a neprojevoval žádnýzájem. Denisa už z toho byla nešťastná. Už nevěděla jak se mu zalíbit.Ale zkusila poslední možnost. V pátek se vypraví na diskotéku, kde hodozajista potká. Ze svého nápadu byla velice nadšená. Nemohla se dočkat.
Napáteční večer se pořádně připravila. S make-upem si hrála asi hodinu, svlasy také a před svým šatníkem strávila skoro dvě. Když byla se všímspokojená, tak se vydala za svými kamarádkami. Před tím než došly nadiskotéku, tak se ještě zastavili v jedné místní hospůdce. Posilnit se.A pak vyrazily na místo činu.
Místo toho, aby se rozjely na parketě,tak věnovaly všechny čtyři přibližně půl hodiny hledání Marka. Objevilaho Denisa. Ale jinak než čekala. Připravila se na všechno možné, jen nena to, že ho najde v objetí jiné. Ti dva se k sobě dost měli. Přišlo jíto líto. Jediné řešení viděla v alkoholu. Sedla si k baru a než ji jejídoprovod objevil stačila vypít skoro celou flašku Finlandie. Nevěřilysvým očím. Denisa stále tvrdila, že je v pořádku, ale jakmile se zvedlaz barové židle, tak sebou bouchla o zem. Nebyla schopná se postavit navlastní nohy. Tak holkám nezbylo nic jiného, než ji odvést domů.Zkazila jim všem celý večer.
Když se ráno probudila, tak ji příšerněbolela hlava. A skoro nic si nepamatovala. Ale Marka v objetí tévyhublé blondýnky rozhodně ano. Zase se dostavil ten stav smutku. Bylojí to vážně líto. Ale nemohla to tak nechat. Vzala svůj mobil a napsalaMarkovi omluvnou sms: "Ahoj Marku! Chci se ti za vsechno co se zaposledni dobu stalo omluvit. Byla jsem blahova, kdyz jsem si myslela,ze bychom spolu mohli my dva byt stastni. Promin a doufam, ze zustanemealespon pratele. Denisa" Odeslat? Ano… Na odpověď nečekala dlouho.Marek jí napsal něco ve smyslu, že se omlouvá za to jaký byl, ale že natom nic asi nezmění a že je to skvělá holka a doufá, že přátelizůstanou. Alespoň to Denise trochu vrátilo úsměv. Ale stejně bylauvnitř zraněná.
Zanedlouho po tom co se stalo tohle, se Denisa sjednou svojí kamarádkou náhodou octla v jedné zapadlé a příjemnéhospůdce. Čirou náhodou tam byl i Marek s pár kamarády. Nejprve chtělaodejít, ale nakonec se rozhodla zůstat. Všechno se semlelo tak, že seholky přemístily ke klukům. Markovi to nebylo zrovna po chuti, alekamarádi jej přemluvili. Všechno probíhalo normálně. Dokonce se spoluti dva dali do řeči. Vyříkali si všechno co se dělo a nakonec si začalipovídat i o Markově Hance. Všechno probíhalo skvěle. Dokonce se oDenisu začal zajímat jeden z Markových kamarádů. To jí velicelichotilo. Jmenoval se Jakub. Celkem se jí líbil. A byl moc milý.Dokonce ji šel doprovodit domů a pro jistotu si na ni vzal telefonníčíslo.
Druhý den, když se Jakub ozval, tak z toho měla obrovskouradost. Začali se scházet a jí s ním začalo být neuvěřitelně skvěle.Dokonce přestávala myslet na Marka. Netrvalo dlouho a Jakub se jípřiznal, že se do ní zamiloval. A ona do něj taky. Byla šťastná.Konečně se jí splnil sen o opětované lásce.
Začali se občas scházet i ve čtyřech, ještě s Markem a Hankou. Už jí nebolelo, když je viděla spolu. Byla spokojená. Konečně…
Aleto nebyl konec trápení. I když milovala Jakuba, tak si začala rozumět sMarkem. Někdy ji mrzelo, že spolu nejsou, ale nestěžovala si. Jakuba sivážila.
Jedno klidné odpoledne jí najednou přišla esemeska. Netušilakdo by to mohl být… S Kubou byla domluvená až na sedmou hodinu… Že byse něco stalo??? Stalo… Psal Marek, jestli by se co nejdřív mohli někdesejít. Nechápala o co jde, ale nemohla říct ne. Cítila, že se něcostalo. A přeci nenechá kamaráda ve štychu že?
Jak nejrychleji mohla doběhla k Markovi domů. Našla ho v jeho pokoji, zachumlaného v peřině a ubrečeného.
"Cose stalo?" Zeptala se. "Hanka! Ta mrcha! Vykašlala se na mě! Prej kvůlinějakýmu hokejistovi! Chápeš to?" Vzlykal. Přisedla si k němu a začalaho konejšit. Plakal jako malej kluk. Najednou ale přestal, podíval sejí do očí a řekl: "Deny, já vim, že jsem se k tobě zachoval ošklivě.Nezapomněl jsem na to. Ale teď jsem teprve pochopil, že ty jediná si měopravdu milovala! Teď už to vím! Prosím tě, vykašli se na Jakuba a buďse mnou! Já tě asi miluju!" V Denise hrklo! Okamžitě se začala zvedat aznechuceně se na něj podívala: "To myslíš vážně?! Teď bych ti byladobrá co? Tak to ani omylem, s tim nepočítej! Miluju Kubu! Vždycky jsempro tebe byla vzduch a najednou když se na tebe vykašle Hanka, tak serozpomeneš, že jsem tě chtěla?! Tak to teda ne! S tim vážně nepočítej!"A odešla. Celou cestu domů plakala. Těsně před domovními dveřmi si torozmyslela a vydala se ke kamarádce. Musela jí to všechno povědět. Bylaz toho nešťastná.
Kamarádka ji přijala velice přívětivě, když vidělav jakém je Denisa stavu. Denisa jí všechno převyprávěla a nakonecdodala: "Chápeš to? Jak je to sprostý? Neříkám, že bych nebyla schopnáKubu kvůli němu opustit, ale takhle ne! Já ho asi stejně pořád miluju,i když si to nechci připustit, ale takhle jsem si to nepředstavovala.Takhle ne… Co mám dělat. Miluju ho, vim to, ale on ve mně hledá jennáhradu. Nic víc… Nikdy by to nemělo budoucnost. Tohle jsem faktnečekala. Smířila jsem se s tím, že mě prostě nechce a budeme kamarádi.Tohle je nad moje síly!" Kamarádka ji utěšovala, jak jen to šlo, aleDenisa stále plakala. Celkem ji Markova reakce zaskočila a takyzamrzela. Nevěděla jestli o tom říct Kubovi. Ale bála se, že by na nípoznal, že stále k Markovi něco cítí. Raději si to nechala pro sebe.Sama se trápila výčitkami svědomí.
Bála se co se stane, až Markazase uvidí. Jak se mu bude moci podívat do očí. To už se ale nestalo.Od Jakuba se jen dozvěděla, že se prý odstěhoval do Anglie. Nic ho domanedrželo. Víc už o něm nikdy neslyšela… I přes to, co se stalo, jíbolelo, že odjel bez rozloučení. Stále byl v jejím srdci. Navždy…
Moc pěknej příběh ...