13.Červen 2009,11:15
Nevěděla, co se s ní děje. Připadala si zbytečná, kladla si často otázky: "Kdo vůbec jsem? Proč jsem na tomto světě? Jaký je vůbec smysl života?" a nemohla na ně najít odpověď. Neměla mnoho kamarádů, a ti, co si tak říkali jí ve skutečnosti vůbec nechápali. Často si připadala jako "páté kolo u vozu". Nic ji nebavilo, ve škole byla průměrný student, žádný sport ji nijak neoslovil, ani hra na klavír, kterou kdysi měla docela ráda ji přestala bavit.Jediné, co měla ráda byl hřbitov - bylo to místo, kde mohla přemýšlet, aniž by ji někdo vyrušil. Většinou tam chodívala v noci, za svitu měsíce. Odpoledne, kdy neměla co dělat, ráda sledovala horory a krvavé filmy - až podezřele často si představovala, že hrdinou nějakého hororu je ona sama a vraždí všechny lidi, kteří ji nechápou a opovrhují jí.Tímto způsobem přežívala už pár let. Často sice přemýšlela nad sebevraždou, ale intuice jí napovídala, že ještě není čas, že se ještě něco musí stát…Jednou po půlnoci, když se vracela z hřbitova, měla pocit, že ji někdo sleduje. Nemýlila se. Asi deset metrů za ní šel nějaký muž. Začala mít strach a tak zrychlovala, aby byla co nejdřív doma v bezpečí. Zdálo se jí, že ten muž zrychluje také, a tak běžela jak nejrychleji mohla, sotva popadala dech, když v tom ji ten muž chytil za ruku a svalil na zem… V hlavě se jí honily nerůznější myšlenky, že ji tady znásilní a pak zabije… Připadala si slabá a bezmocná… Najednou ale pocítila neskutečnou sílu a odvahu… Dala tomu muži pěstí do obličeje, on upadl na chvíli do bezvědomí a ona se chystala utéct. Neutekla, připadala si tak neskutečně silná a chtěla tu sílu využít… Vrátila se k tomu muži, který se začínal probírat a dala mu další ránu do nosu.. slyšela křupnutí a poté se z jeho nosu začala řinout krev… Líbilo se jí mu ubližovat, líbilo se jí když řval bolestí…, líbilo se jí když krvácel…. Zpočátku se jen usmívala, ale později jí přepadl šílený smích, který se rozléhal po celém městě a vracel se ozvěnou… Teď už do něj jen bezhlavě mlátila a sledovala jak z něj stříká krev… Muž sice ještě žil, ale byl tak zesláblý, že už ani nekřičel. Najednou, jak viděla všude kolem krev, dostala na ni chuť… Sehnula se k muži a z ran na jeho obličeji začala sát krev… Jeho krev byla tak sladká… Když měla pocit, že se nasytila, vstala a začala se opět smát šíleným smíchem, přitom hleděla na zakrváceného muže a kaluž krve kolem něho. Byl mrtvý.Měla pocit, že už na tomto světě nemá co pohledávat a že vše, co se mělo stát se již stalo. Rozhodla se zabít. V kapse muže objevila nůž. Posadila se pod pouliční lampu a podřezala si žíly.. Byl to krásný pocit, jak krev stéká po rukách a kape na zem v pravidelném rytmu, připadalo jí, jako by to byla nějaká hudba… Zavřela oči a už je nikdy neotevřela…Ráno lidé nalezli mrtvolu zakrváceného muže, který měl výraz hrůzy ve tváři. Po dívce však ani stopy…Pod pouliční lampou našli akorát nůž, na kterém nebyla ani krev, ani otisky prstů….
 
vložil: verusak-l
Permalink ¤


0 Komentáře: