Byla dívka.
Hleděla ti do tváře, ale tys na její slova nereagoval.
Kapka slzy se dotkla země.
Rvalo ti to srdce.
Přesto ses otočil a odešel.
Pryč.
Do neznáma.
Nevrátil ses!
Nevrátil ses!
Proč?
Nebyla překrásná, ale měla srdce.
Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce.
Chtěla ho milovat, chtěla s ním být.
Za kopcem na zámku překrásně žít.
V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít,
měla upřímné oči, přesto mu lhala.
Zapřela svou lásku, hrob si vykopala.
Věděl že ho miluje, proto šel za ní.
Nečekala že to řekne myslela si že ho zraní.
Prožili překrásnou noc oni dva spolu,
na druhý den ráno, spadli spolu dolu.
LÁSKA na pohled a první dotek.
Hráli krásný divadlo se sadou nových loutek.
Ale každá pohádka má zápornou postavu.
Kulisu. Stín.
Proč si neměl odvahu?
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Čarodějka s proutkem, usmívá se koutkem.
Zahnala ji do kouta. Pomluvou ji připoutá.
Bez jeho srdce, obavy, strachu.
Slza teče po tváři, usedá v prachu.
Princezna beze jména ustýlá si na hrachu.
Dotkla se spásy, nevinného květu.
Usíná jako Růženka do tmy volá větu
"Vrať se ke mně…"
Protože tě miluju, všeho toho lituju.
Každýho slova, každýho dotyku.
Každýho polibku, každýho okamžiku,
každýho pohlazení, mezi námi zjevení.
Místo lásky osamění, myslíš že už cesta není.
Prochází se zahradou a ve snu čeká v probuzení.
Se zlatou hvězdou prochází se bálem.
Mezi princi hledá tebe budeš jejím králem.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Sedí ve své komnatě, pozoruje hvězdy.
Všimla si knihy která ležela na zdi.
Vázač nebyl zručný, aby kniha byla pevná.
Vypadla z ní stránka, ale byla jenom jedna.
Když četla řádky, jako by to znala.
O kom se lásko tahle kniha psala.
Na té jedné byla závěrečná slova.
Snažíš se domyslet verš, dokola a znova.
Neznala konec, čeká na ten vlastní,
je to na tobě lásko jestli budeme šťastní(štastní, štastní, budeme šťastní)
Mezi prvními řádky stálo:
Nebyla překrásná, ale měla srdce.
Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce.
Chtěla tě milovat, chtěla tě mít.
V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Zázraky se nedějí, proto radši brečím.
Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.
Byla to pohádka.
Pohádka.
Protože jenom pohádky mívají dobrý konec.
I know there's something
in the wake of your smile.
I get a notion from the look
in your eyes, yea.
You've built a love
but that love falls apart.
Your little piece of heaven
turns too dark.
Listen to your heart
when he's calling for you.
Listen to your heart
there's nothing else you can do.
I don't know where you're going
and I don't know why,
listen to your heart
before you tell him goodbye.
Víš je nějaký důvod co znám,
poznáš to při pohledu do očí,
Když se na mě podíváš,
Ustelme si láskou,
ale ta se rozpadla.
Tvůj malý kus nebe
a štěstí se ti propadá.
Nikdy si říkáš jestli ten boj stojí za to,
vzácné chvíle se ztratily,
v odlivu jo.
Jsou zametety a nic není jak vypadá
pocit že patří do tvých snů se ti právě zdá.
Udělal si vše,
ale k ničemu to nevedlo,
Snažil ses moc jenom sílu ti to vzalo.
Je těžké se smířit se vším,
co kdy skončilo,
je težké zapomenout na to.
Odešel si,
ale v srdci na ní nezapomněl
milovals ji,
ale ona řekla konec.
Definitivně pohřbila, ukončila vše,
co bylo možný za všim ti řekla sbohem.
Listen to your heart
when he's calling for you.
Listen to your heart
there's nothing else you can do.
I don't know where you're going
and I don't know why,
listen to your heart
before you tell him goodbye.
Sleduju svý ruce jako kroniku svých příběhů,
jak rozervaný srdce které vylévá krev do sněhu.
Usíná pro něhu a touží pro ni spát,
a proto ručí otázka: Proč mě nemáš ráda?
Promiň promiň promiň promiň,
omlouvám se pořád znova,
promiň promiň promiň promiň,
začínám se adaptovat,
promiň promiň,
už to chápu, další cesty objevuju.
Ještě jednou omlouvám se,
i za to že existuju.
Udělal jsem spoustu chyb
a spoustu taky dělám dál,
přesto jsem vděčný,
za ty chvíle kdy jsem padal.
Zacelilo mi to šrámy,
které kdysi řvaly rzí
dalo mi to hodně prošel jsem si kolizí.
Ryzí zlato ve tmě mizí,
aby zítra přišlo cizí,
a tak stojím tady
a utápím se ve vizích.
Láska jako svíčka hoří
nezůstaneš stát
a já se sebe ptám: Jestli můžu milovat?
Listen to your heart
when he's calling for you.
Listen to your heart
there's nothing else you can do.
I don't know where you're going
and I don't know why,
listen to your heart
before you tell him goodbye.
Emotivní Lyrika
Největší,největší,největší,největší trest pro mě, je někde být sám.
Nenávidím to, bojím se a přísahám.
Teď mi došly síly a pomalu ztrácím dech.
Nechci brouzdat uličkama, hledat sebe ve stínech.
Zas ty trapné slova, utrpení nostalgie
se slzama v očích tak proč pořád mlčíš.
Nostalgické vzpomínky teď je mi jich líto.
Sakra vzpomněl jsem si na minulé léto.
Nemusíš mi psát že se ti to nelíbí ,
nenutím tě k ničemu vždyť jsme jenom lidi.
Tohle to je realita, nevěř magické hůlce.
Azurové nebe a jantarové slunce.
Černo-šedé ticho ti kazí radost z barev,
bere ti sílu hlasu tak neřvy jako lev.
Nepotřebuju ani slyšet že jsem rádoby hoper.
Já vím že jsem nic a ty jsi ve všem super.
Vidím tvůj stín a ty utíkáš sním. Všechno je to příběh kterému já užnevěřím. Vidím tvoje ruce jak se chcou dotknout mých, slyším dětskýsmích, splním co ti vidím na očích. Ničím tvoji teorii, píšu tisymfonii. Plním svoji roli, připraven na cokoli. Oddat se poezii,vesvětě v kterém žiju Abych zjistil, že stále pochybuju.
Miliony reklam a statisíce bilbordů. X-té řady seriálů, tuny pracíchprášků. Musím se tomu smát. Tak nechej vítr vát. Protažený stín a jánechci jít s ním. Pravdy čimdál míň. Osobnost není pevnost proč se jísnažíš dobít. Vždyť na dešti není zrovna dobrý pobyt. Já sem šťastnězamilovaný, tak mě nechte být.
Pojď si pro mě
Bylo to jak luk a potom stratil víru,
možná už neměl sílu,
nebo ten správnej přístup
a někdy to fakt není lehký
už to nechtěl řešit
furt ty samí kecy každodení stereotyp
škola pak spát
pak vstávat potom škola
a přestával to zvládat
každej den se pořát vopakovat,
když votvíral oči věděl že to bude stejný
a otázkou je proč žít
prosím už mě nechte být
vážně neměl sílu chtěl být svůj lidi ho nebrali tichem ho trestalichtěl aby přestali chtěl je jen zastavit žít jako kdysi smazat jejichxichty všechno už má v píči
Běž no tak běž zastav čas smažeme hranice poslechni ten hlas no tak běžno tak zabi se no tak běž no tak běž už není světlo jenom tma už není oco hrát no tak nepřestávej utíkat , běž no tak běž já miluju hry s ohněm
život je jen pojem no tak dělej pojď si pro mě
Nejdřív kreditka pak žiletka pak žiletka pak krev a už není co ztratitbejby pojedu až do konce a poslední track krví poslední text škrábě vcizím jazyce na zdi svého pokoje a všechnu zlobu nenávist pokoušel sevysvětlit asi vážně stratil cit vy nemůžete pochopit a vim
že bylo pozdě v noci fakt netušim kolik hodin, nebral si mi telefony rozhodl sem se dopsat story vypnout mobil
běželi listím zastavil se na dálnici promin já se loučím já už nikdynechci cítit flash back letím volný pád realita verzus hra refrektorymonster trak pověs jak se umírá
Běž no tak běž zastav čas smažeme hranice poslechni ten hlas no tak běžno tak zabíj se no tak běž no tak běž už není světlo jenom tma už nenío co hrát no tak nepřestávej utíkat , běž no tak běž já miluju hry sohněm
život je jen pojem no tak dělej pojd si pro mě
já sem Jayk3M pokud si to doposloucháš až sem tk mužu bejt hrdej na tokým sem džejkaem chápeš žádnej blbej internet ani heandfe temata takjako ostaní rozumíš já a moji přátelé, moje rodina je mi jedno koliklidí si stáhne ten tejp když aspon jeden track donutí mé práteleuvažovat a já vím že jo youtube ,bandzone, líbim se ti dvěstěpadesáttisís lidí o mě ví tohle nejsou keci kámo truskul , jde mi o lidi kteréznám a kterým chci pomoc chápeš dropin čůráku najdi si statistikyidiote hej preparáku tet mužete začít kritizovat ... jestli sitroufnete..
Loutky ze skla
To žluté slunce mi svítí do bytu,
Proklínám nahotu a náhodu,
Nalepím do nástěnného nápisu
A na zdi hnu konečkem prstu
A za ním nůž co zasmušile pozvednu
A zabiju tebe má lásko, zabiju tebe.
Bim bam!
Bojím se, bojím, to ty hodiny ve tmě,
Nebo ten úděl znaveného šlechtice,
Nebo mé štěstí, které spadlo ze střechy
A hledá oblek se kterým snad vypadá jak hárlekín
A hledá oblek,nezná cit,
Ski co můžeš přeskočit a nebo zkusit pochopit,
Že život jde i jinak žít,
Přečetl jsem špatný vtip, komedie,
Fraška,společnost, zastav, realita, zákaz.
To žluté slunce mi do bytu bude svítit pořád,
Nahota už dávno nesálá a s náma navrátit se zkus,konzervativizmus
A další černá plus, snad ještě orgasmus,
Urazil si velký kus, je na čase ti sehnat vůz,
Mám strach, že poslepu bys nemusel najít cestu.
Bim Bam!
Bojím se bojím, snad o tebe a o tvůj zrak,
Nad tebou je černý pták, co nezná cíl a krákorá,
Nad tebou je kalendář, co počítá, že musíš vstát
A v jeho listech můj diář jehož tajemství umírá
A nade mnou je déšť a slyšíš jeho hlas,
V jeho náručí usínáš, když se nikdo nedívá,
Nad tebou jsem já, jenom já, jako matný diamant,
Jenom jsem si hrál, já už pádím, pápá