Stála tiše. Bylo by zbytečné dávat najevo jakoukoliv bolest. Cítila, jak postupně proniká jed do jejího těla. Byl to jed hříchu. Každou vteřinou se nebezpečně blížila naproti své smrti a přesto byla chladná, jak hlubiny ledových oceánů. Z černých křídel kapala krev a padala pírka. Ano, už je čas, vydá se k jezeru.

Kráčela ladně a ikdyž její krok lehký, jak mávnutí motýlího křídla, její chodidla byla trhána zrádným ostružiním, ztrácejícím se v ranních chuchvalcích mlhy a orosené trávě. Cesta byla dlouhá a nezbývalo jí již mnoho času, dala se do běhu rychlosti pouštní bouře. Cestou letmým pohledem spatřila, že ji něco pozoruje a běží s ní. Nebála se, ale přidalo jí to síly a cesta se rychle zkracovala. Z nebe se začal snášet déšť, který dopadal na její havranní vlasy a potom i na sněhobílé tělo. Plášť, se kterým se vydala na cestu, už byl dávno stržen neúprosným větrem. Její cesta však byla u konce. Na jezeře se odrážela luna a déšť lehce rozmazával její obraz. Dívka zvedla kámen poblíž a odkryla hrob. Spatřila ještě teplé tělo své matky. Ležela tam, ruce a noh svázané ostaným drátem, bránící jí v posledních pokusech se oprostit už stejně vypustily příliš mnoho krve, než aby žila dál. Stála tam a hleděla na její utýrané tělo. Rozmazaná řasenka se mísila s krví, vytékající z prázdných, zoulafách očí. Ve spoutaných rukách spočinule matčino srdce a na prsou měla vyřezné jméno své dcery. Byla to chvíle, kdy dívce skanula na tvář první slza. Stékala po odhaleném krku přes vystouplé lícní kosti a mizela v ňadrech ukrytých za černým korzetem. Nebyla to slza bolesti nad smrtí, nýbrž smutkem ze zmařeného života, sebelítosti a nenávisti bez odpuštění.

V té chvíli vyndala dívka dýku za opaskem a vyryla jméno vraha své matky na náhrobní kámen, postavila se nad hrob a vrazila si dýku do srdce. Poté, co padla kemi ze stínu vyšla divoká puma, vyrvala dívce s havranními vlasy srdce a dala ho místo matčiného. Pak hlínou zakryla jámu a ulehla před náhrobní kámen, podívala se naň a vydala ze sebe nešťastný řev, který otřásl skalami kolem. Na kameni bylo vyryto jméno dívky. Byla andělem se jménem smrt.