Před časem jsem v jedné staré knize našla vložený list papíru. Byl na něm neuvěřitelný příběh, který mě zaujal. Myslím, že upoutá i další lidi, a proto vám jej posílám.

                                                Stín na stěně

Kamarád si jednou týdně chodíval zaplavat večer do bazénu. Vyprávěl mi o jednom muži, který už dlouho upoutával jeho pozornost. Pokaždé, když se objevil na bazénu,přišel k okraji a ponořil do vody jednu nohu. Pak vystoupil na nejvyšší skokanský můstek, skočil do vody a plaval znamenitým stylem.Kamarád dlouho nemohl pochopit tento začátečnický zvyk u jinak vynikajícího plavce, zvláště když viděl jeho nenapodobitelné výkony. Jednoho večera se na to zeptal.

,,Stalo se to mým zvykem'', řekl muž, ,,ale není to bez důvodu.'' Vyprávěl, že byl učitelem plavání ve sportovní škole. Skoro každý den byl na bazénu a znal tu každé místo.Jedné noci nemohl usnout a tak se rozhodl, že si půjde zaplavat.Šel tedy směrem k bazénu, ale nerozsvítil, protože se tu dobře vyznal. Navíc měsíční světlo prosvítalo skleněnou střechou. Dál vyprávěl: ,,Když sem stál na nejvyšším skokanském můstku, všiml jsem si, jak měsíční světlo vrhá můj stín na protější stěnu. Moje tělo a paže vytvořily kříž. Co mne zdrželo, abych neskočil do vody, nevím. Když sem se díval na svůj stín, vybavil sem si Ježíšův kříž. Nebyl sem věřící, ale jako dítě jsem se naučil píseň, jejiž slova mi přišla na mysl: On zemřel na kříži za mé hříchy.Jeho smrt mi otevřela nebe.Děkujte Bohu, vy kteří jste zachráněni krví Ježíše.

Záchrana kříže....

Ani nevím, jak dlouho jsem tam stál a proč jsem nakonec do vody neskočil. Pak jsem sešel z můstku a zamířil ke schodům, které vedly do vody. Sestupoval jsem a místo, abych pocítil vodu, stál jsem na suchém dně bazénu. Bez mého vědomí byla voda při čištění vypuštěna. Kdybych seskočil z můstku, stálo by mě to život. Náhle jsem si uvědomil, že ten podivný stín kříže na zdi mě zachránil před jistou smrtí. Byl sem Bohu tak vděčný, že jsem v tu chvíli poklekl a prosil Boha o odpuštění, že jsem o Něj dosud nestál, zatímco On mě nikdy neopustil. Té noci sem prožil dvojnásobnou záchranu. Záchranu svého těla a záchranu své duše pro věčnost. Od té doby jsem si osvojil tento zvláštní zvyk - vnořit svou nohu do vody dříve, než bych do ní skočil.''