Úvod
jsem velmi mile překvapen,
že jste tuto stránku naštívili
a doufám, že se vám líbí,
kritiku na tyto řádky rád
uvítám takže pište o sto šest na:
Na světě je někdy krásně,
když máš na duši klid a mír
pak pc vyměníš za papír
a hle jak to jde nevíš ani sám ani jak
však každý den není ten krásný čas
pak vznikají tyto slova zas!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Dřív mi patřil svět,teď semusím rozvádět?
nebylo to snad jen náhodou?
když padne sníh na stráních
zima s podzimem přichází
a v tom bílém sněhu
poznáš pravou něhu
co obklopí Tě
bude říkat, objímám Tě
jen doufej že nepoznáš zas tušeď
když sníh se začne rozpouštět
nechtěj se v slzáchutápět
je lepší radostně dovádět
v tom bílém sněhu
co padá ve dne v noci
vezme Tě k sobě donáručí
srdce se Ti rozbuší
víčka se ti sklíží
usínáš teď bez obtíží
když slunce vysvitne v jas
a mraky zmizí
rozehřeje tvoji tvář
cítíš v trávě ranní rosu
kterou brouzdáš se bos
ve větvích zpívá kos
ten hlahol je slyšet v dál
co víc by jsi ještě přál
pak na duši pohladí sluneční třpyt
hádej co tím chce básník říct
že teplo co z něj číší
potřebuje každé kvítí
aby rostlo a žilo jak dítě co se zrodilo
z lásky co lidé dávají sobě a jiným
když dojde mezi dvěma k usmíření
