Na poli kvete růže
Je modrá jak černé moře
Utrhni tu růži teď
Ta růže ti ukáže svět
Kde lidi jsou jak ostré trny
Co bodají a zároveň hojí
Každá strana má svůj rub a líc
Kdo chce od života moc nemá nic
Proč v noci je tma a ve dne světlo
Když světlo dává lidem teplo
A tma studí chladem
Já prošel si tu peklem i rájem
A zas je tu nový den
Jsem zjedav čím budu dnes překvapen
Tak jak vy mi připomínáte denně
Já snesl bych vám modré z nebe
A tak přišel jsem k vám zdaleka
Teď je ze mě poeta
Ach bože kde se to ve mně bere?
raději zalehnu rychle do postele
než abych tu před vámi stál
já skládám básně dál a dál
za co by ten život jinak stál
kdybych se tomu nepousmál