Už nikdy nic nebude jake bylo ,
tohke všechno co se stalo ,
mne  změnilo.
Usměv na me tvaří už nezáři ,
pohřbil jsi ho s poslednim našim dnem spolu,
tehdy jsme lasko spadli do propasti dolů.
Do propasti hluboké ,
ktere není konce,
dwa metry  široké ,
zvoní nám kostelní zvonce .
Kamarady  vidím okolo sebe plakat,
a řikat vrať se mi ,
proč už nestojíš nohama na zemi ?
Teď pozde je  uvažovat  co by kdyby ,
teď každy zvažuje svoje chyby ,
k te  osobě  co tu leží .
slzy se mu derou do očí z těží.
Proč plačete ? když jste mne  tam měli ,
tak ste mne  nechtěli ,
a teď děláte  že Vám scházím.
Sama  v sobě slov nenacházím,
a mrzí mně mé činy ,
ktere jsem neodčinila ,
platim  za moje  viny ,
které  jsem  způsobila .
Proč je ve Vás  tolik  žalu a litosti ?
to  Vám  vážbě  chybím ?
do prazdna  ted civím .
Měla jsem  Vás některé až moc ráda.
Moje  srdce pláče.
Jednou se však  spolu  schledáme ,
a zase popovídame ...

Proč vyčítám si , že ráda tě mám,
Proč si pořád za to  nadávám.
Proč  za tebe ruku do ohně dám.
Proč jsem  ti lhostejna sebe se ptám.
proč nevním realitu , když stebou jsem ?
a  zapomínam svou identitu a  to proč tu jsem .
Proč přijde mi život,  bez tebe na ruby,
proč padam na držku a na zuby.
Proč nevnímám co ostatní  říkají ,
proč dávám  tak hodně a vrací se málo .
Proč neni to tak jak se mi zdálo.

Bez tebe jsem prostě nic,
scháziš mi tu čím dál víc.

 Kdyby  všechno šlo tak jak sis přál,
život by byl jako roztančený bál.
Kdyby jsme  všechno věděli,
¨jak to asi bude,
život by se podobal nudě.

Realita je jen jedna,
život  žiješ do nedohledna.
Štěstí vidíš  na každem kroku,
stači ti k tomu džbánek moku.

Smutno a  samota svíra mi hrdlo ,
v životě nejsem  nic jsem jenom trdlo.
Vše co se dalo  pokazila jsem ,
moje odpověd  je ti malo,
pochopila jsem .

Když večer usinam ,
tiše brečim,
kdo nema mně rad ?
pořád  řeším.

Kdo řekl ty věci a co tim myslel,
ko řekl ty kecy a tet se směje.
Tak se to povedlo,
super sqěle,
a ja ty lidi  brala za  sve přátele.

tak Vám tet děkuju ,
nemám co  říct .
Všechno  už zaznělo ,
co víc chtít.
Na muj nazor se nikdo neptal,
 jako  by nebyl ,
vždyt lidi  všechn ví ..
ale sami své chyby nevidí .

Postupně zjištuju jak to  všechno je ,
tak doufam že mně  TA  pravda nezabije .

Všechno  je  jinak  než se zdá,
všechno je jinak než vypada.
Život se tě na nic neptá ,
plyne jako voda sám.

Když něco změnit chceš,
musíš  do toho hodně dát,
když něco změnit chceš,
musíš  se  snad druhých  ptát.

Je to už pár měsícu ,
co  srdičko mně tiží,
je to už pár měsícu ,
 co na  duší mám  tlakovou niži.

Všechno neni jak se zdá  ,
všechno neni jak vypada,
pomluvy se rychle  šíří ,
i k tobě  domu míří .

¨Neni to  tak ji si myslíš , ale  věř  čemu chceš nikdo ti  do hlavy svuj nazor nenatluče.Jen mně  mrzí jaci sou lidi , kterym sem možna chvili  věřila... A  myslela  si že sou to kamaradi..

Z poupátka vyrostla růže ,
 kdo pak  za to může ?
Všechno je to chemie,
pro mne  euforie.

Létala jsem  jako motýl,
nebo mala  muška.
¨Netušila jsem ,
že do  života nám vztoupila ta  puška.


Milovala jsem tě slepě,
jako strom svoje květy.
Nechtěla sem slyšet,
to je konec naši věty .

Chtěl bych tě  více znát,
tvoje  chmury  poznávát .
Chtěl  bych ti  říkat lásko ,
moje malá krásko.

Slovo láska silné je ,
pro mne je to naděje,
říkam ti tak jak to jde ,
äle s tebou se nic neděje.

Dlouho  čekám na tebe,
jako noc na měsíc,
jen pro ten pocit  s tebou být,
jen proto abych  tě  mohl mít.



Hvězdy padaj z oblohy,
jako naše rozchody.
To jich bylo tolik ?
jak dopustit sem to mohl,
proč jsme tomu nepomohl!

Proč  vrátit nejde to co bylo ?
Co to všecno  způsobilo.
Ty jsi  byla  jiná,
¨hodně  pošetilá.
Nechalas mně samého,
balila jsi  druhého.

Ja tam seděl sám,
uvažoval jsem ,
co jsem vlastně udělal?
Miloval jsem tě fakt moc,
že přehlidl  tvou pitomost.




Dnes už je to pár dní,
co to všechno skončilo,
v hlavě se mi rozsvítilo.
život  plyne dál.... ...

Sem  v životě nikomu nepsala  Valentinku , ale protože  tet na to přišel  čas  tak  tady  je  psana od srdce a  pro člověka ,   ktery  má  misto v mojem srdíčku



Miláčku můj  chci  ti říct,
že mi scházíš  čím dál víc,
připadám si bez tebe ,
jako anděl  bez nebe.
V tento dnešní den ,
splním si svůj sen ,
protože Tě ráda mám,
a na  tebe vzpomínám.
Píšu tobě  význání..
.......MILUJI TĚ  .........
kdo mi v tom zabrání ....
                                                                                                                     

                                                                                                                        




                                                                                                                     by yanula  14.2.2009