yesterka

tak jsem zase tu.to je jak tuha.je devet vecer a ja neodmrazila lednicku,nevycistila potah na pohovce a neuklidila zimni boty a bundy do space bagu.vzdycky kdyz z toho divnyho futralu vysavam ten vzduch tak mam pocit ze se mi vcucne i to obleceni.a mit vcucnutej kabat,to neni zadna prdel.space bag je vlastne dost nebezpecnej vynalez.kdyz jsem byla mala,mela jsem vsude hroznej bordel.jako kazdy dite.a maminka mi vzdycky rikala at si to uklidim nebo ze prijde zrava krabice a vsechno mi to sezere,ten neporadek.vsechny hracky,obleceni,vsechnno co tam mam.a dostanu to na vanoce pod stromecek zabaleny.toho jsem se bala nejvic protoze me desila predstava,ze si neco rozbalim nakej darek a tam budou hracky ktery jsem uz jednou dostala.obcas kdyz jsem nemohla neco najit mi mamka se segrou rikaly ze to sezrala zrava krabice...humus tohleto.asi bych to mela zkusit na ty deti co se tady o ne staram,ty by potrebovaly zravyho neco vetsiho nez krabici.a space bag mi pripomina zravou krabici.a kdyz se z nej neco vynda tak to vypada jak vyblinkany.
dneska jsem udelala velkou a zvlastni radost par lidem a mam z toho dobrej pocit.protoze jsem dokazala neco o cem by me ani ve snu nenapadlo ze to pujde.proste jsem rekkla ze bych neco chtela udelat a pak jsem narychlo odjela a nemohla to dotahnout do konce.a asi by to neslo tak uplne i kdybych nikam neodjela.ale mam TAM lidi,ktery miluju a obdivuju a vubec ne tak jak miluje leos mares ve svoji pisnicce miluju.tohle je cistej obdiv a vubec se nestydim napsat ze takhle miluju pani,ktera me vychovavala a vychovavat jeste snad bude-vydrz,jen co se vratim....-a obdivuju ji prave proto JAK me vychovala.a ze me vychovala.a jeste takhle vypestovala jednu slecnu co ji rikam sestra.a ted za me dotahla do konce neco za co jsem ji neskonale vdecna.protoze tim udelala stastnejch hned nekolik lidi.a i kdyz nikdo kdo tohle cte nevi CO TO VLASTNE TAK UZASNYHO UDELALA,muze mit radost taky,ne?fialka je dobra zenska.a moc silna.takze jsem tu radost nekomu udelala napul s ni.ja hrozne rada nekomu delam radost,ale nekdy je to tezky takhle na dalku...treba bych ted chtela jit a dat libe pusu a kytku.protoze je to taky dobra zenska.a taky ma za sebou velkej kus prace.dva kluky,ktery jsou moc fajn,ale taky to s nima asi nema lehky,ja nevim.no a nemuzu ji dat ani pusu ani kytku,protoze jsem hafec kilaku od ni.evicka kyticka.ta je do tretice dobra.vsechny me maj rady jako svoji,teda myslim.vlastne jen ty dve,ty prvni JSEM vlastni.nebo jsem se treba presvedcila o tom,ze by potesilo jeste nekoho,kdybych mu napsala,ze jsem v poradku.dlouhatansky dlouho jsem o tom premejslela,protoze to vubec neni lehky napsat neco takovyho cloveku,kterej mi tak moc ublizil.a ja si furt rikam ze o tom treba nevi,ze mi ublizil.ze je to preci taky pulka me,teda jako ja jsem z pulky z nej.z eje to muj tata.a ze vlastne..ze bych se mela pokusit si k nemu najit zpatky cestu.ale to jde tak hrozne spatne..tak jsem mu nakonec napsala,sama od sebe,stalo me to moc ale opravdu moc premejsleni a ta sms mu NEBYLA dorucena.ma uz asi mesic vyplej telefon.tak nevim,jestli je chyba ve me,nebo nekde jinde.na cestu mi prinesl tisicovku na letenku a v satku zavazanejch 6vlastnorucne upecenejch povidlovejch buchet.a ja se nad tim musela usmat,to v tu chvili bylo tak mily a i od nej mi to pripadalo uprimny.a udelalo mi to radost.ale jak s timhle pocitem vydrzet dyl nez pul dne den dva tri,kdyz to prebiji vedomi vsech jeho lzi a podrazu...asi bych si to mela nak vic vnitrne poresit...