03.Únor 2008,18:21
Znáte ten pocit, když se potkáte člověka na ulici a máte pocit že ho znáte a nedáte si namluvit že to je jen pohý člověk z 6 miliard lidí na této planetě?...já takové pocity znám.. a určitě nejsem jedinná.. stává se mi to často.Ale kde najdu odpověd, že toho dotyčného znám jako své boty?.. nikde... jenom ve svojí mysli.. ale já v ní mám takový bordel že by to pro mě byl nelehký úkol...vzpomínky,zážitky,trapné situace a nebo naopak ty nejkrásnější chvilky ve vašem životě.. všechno máme namačkané ve své podělané hlavě.. ale jakmile zemřete všechno udělá DELETE... nebude tam nic... nic?.. nic!!...prázdno.. tak se snažte udržet ty hezké vzpomínky.. jsou k nezaplacení.. ale co s těmi které nadevše nenávidíte a pripomínají se vám na každém rohu?... nedá se s ním nic dělat.. a to je to  nejhorší..způsob jak zapomenout na osobu na kterou máte tak silné vzpomínky že se vám vrací a přehrávají pořád dokola... v autobuse,před spaním,ve škole,v kině, ve vaně, na záchodě,u televize... všude!!!...pak začíná být člověk na pokraji šílenství.. po nocích brečí a snaží se je vyhnat z hlavy.. ale Teď!!.. zase ten obraz toho co nenávidím.. jde mi z toho hlava kolem a husí kůže během pár vteřin... stačí jenom ZAPOMENOUT... ale JAK?...
 
vložil: -NyU-
Permalink ¤


1 Komentáře:


  • 29.03.2008 16:13:12, Misugen

    Prcku tyhle vsechny diskuze co tady provozujete by se dali vazat v knizky a pak by z toho bylo dobry cteni,treba by si to pak i nekdo koupil a ja urcite joo...A rekni mi co pozitivnihi mam hledat na tom ze jsem v pastaku hm?:Dco?