přeji hezke počteni

25.Leden 2008

bjork | kapelky

Björk
*21.11.1965 (Reykjavík), celým jménem Björk Guodmundóttir, islandská zpěvačka. Od mládí se plně věnovala hudbě, studovala zpěv, hru na piáno a flétnu na hudební škole v Reykjavíku. Roku 1977 vydala ve svých 12 letech první album Björk, na němž mimo národních písní a písní psaných přímo pro ni, nazpívala i tehdejší světové hity (The Beatles, Stevie Wonder) v islandském jazyce.
V roce 1979 se Björk stala členkou dívčí punkové kapely Spit and Snot, kde hrála na bubny, později ještě hrála a zpívala ve skupinách Exodus, Jam 80 a Tappi Tikarras, která se později přejmenovala na KUKL. S tou vydala dvě alba The Eye (1984) a Holidays In Europe (The Naughty Nought) (1984) a pak se kapela v roce 1986 rozpadla. O rok později se stala zpěvačkou jedné z nejznámějších postpunkovýh skupin 80. let Sykurmolarnir (anglický název: The Sugarcubes), která se stala natolik populární, že se o Björk začali intenzivně zajímat hudební publicisté v Anglii a Německu.
Krátce po rozpadu The Sugarcubes v roce 1992 vydala Björk své sólové album, které se okamžitě stalo hitem taneční scény. Propojení melodičnosti s rytmickými beaty a svérázným pěveckým projevem rozvinula Björk i na dalších albech. Roku 1999 hrála Björk roli české emigrantky ve filmu Larse von Triera Dancer in The Dark (Tanec v temnotách), k němuž složila i filmovou hudbu.

staind | kapelky

Alespoň stručně k hudebním kořenům skupiny. Frontman Staind Aaron Lewis se nikdy netajil svým obdivem ke kapelám vzešlých z grungeové vlny první poloviny devadesátých let. Stopy na něm pak zanechala dnes již legenda jménem Alice in Chains. Inspirace v tvorbě bezpochyby geniálních muzikantů ze Seattlu je jedna věc, její přetavení v umělecký statek věc druhá.

První kus, syrová vypalovačka "Run Away", se u mě osobně zapsala velmi dobře. Píseň dokáže překvapit, je podbarvená zajímavým a efektním kytarovým riffem a dodávána s vcelku chytlavou melodií. Ale to je asi všechno. Tady můžu skončit a umístit sem odkaz na recenzi jakékoliv předchozí desky Staind. Dvojka a první singl "Right Here" si nedovolí jakýkoliv odklon od vzorce posledních dvou desek. Podbízivý refrén, utrápená mezihra a pokus o pompézní završení jednoduše vystavěných kytarovek. Budu možná tvrdým kritikem, ale struktura a nálada všech skladeb je takovým způsobem neoriginální až člověka zamrazí. Můžu být o něco "přívětivější" a říct jen, že jsem již tohle všechno slyšel. Podvědomě tuším, že nejsem sám.

Když nebudu tolik lpět na hudebním novátorství, nemůžu "pětce" vytknout prakticky nic. Po zvukové stránce je novinka povedená, instrumentálně se řadí k nadprůměru ve svém žánru a závěrečná "Reply" je docela slušným příslibem do budoucna. Pokud ale porovnám "Chapter V" s deskami předchozími, tak nijak nevyčnívá ani výrazně nespadá pod úroveň. Zkrátka jen jde o to, že vydávat pořád dokola to samé už zavání autorskou neschopností, nebo vypočítavostí a ta se jednou nemusí vyplatit.

< Novější články