10.Prosinec 2006,13:55
Až mi bue zase někdo tvrdit, že jsem líná kůže, že nic nedělám apod. tak si s tím opravdu nebudu lámat hlavu. V pátek se uskutěčnit, naší školou slavně plánováný výlet do Rakouské Vídně. Moje velké těšení zmizelo ve chvíli, kdy jsem si spočítala, že abych byla na srazu včas, bude to vyžadovat vstávání v 3.30... vlak mi jel 4.30 a sraz byl 5.50 u bufetu známého jako Zlatý Jelen. Po přesunu do dálkového busu Kozak tour jsem za zvuků discmana upadla do říše snů.. ovšem hráli mi Dimmu Borgir a The Berserkr, takže spánek klidný moc nebyl. VdeŇ je docela pěkné město, nádherné historické budovy, spousta turistů, pěkné stánky, spousta turistů, spousta turistů... takže s moji uzavřenou povahou jsem se jala někam schovat, což by neuvítali naše průvodkyně a učtelky, tak únik nakonec nebyl uskutečněn. Co mě neskutečně mrzelo byl pokažený foťák, pro lidi co mě neznají, už asi 3 měsíce pokaženy foťák.. Dobře nebudu to rozvádět.. Jedno z míst které se mi opradu líbilo, byla Gotická katedrála Stephans Dom.. nevím jak se to píše.. a centrum kolem.. Obchody od Versace až po H&M.. a jeden fajn obchůdek kde prodávada neuvěřitelně pěkná goticka holka a kde ceny začínaly na 100€.. To už jsem začínala být unavená, ale čekal nás další rozchod na Vánočních trzích. Dvě a půl hodiny pobíhání po stáncích s nejrůznějšíma kravinama. Ozdobama na stromeček, jabkama v čokoládě ( rakušani tam prodávali snad všechno možně ovoce na špejlích v čokoládě), plyšové maňásky, svařené víno, uzeniny, hrečky za dřeva, apod. apod....A taky tam měly zajímavé zachody, kam jsem se schovala po požití párku v rohlíku. Kolem páté bylo na trzích tolik lidí, až jsem dostala pocit, že mi někdo čórnul discman. Uklidňovala jsem se sice pocitem, že tento nemoderní přístroj by nikdo nebral ani kdyby byl volně odložený u popelnice, ale nepovedlo se. Prostě paranoia.. Nakonec jsem šla posedět na lavičky a tam jsem se ujistila, ža jsem komplet. Pustila jsem si výběrové CD z Brutal Assaultu a uklidnila se...Vrátili jsme se kolem jedenácté.. podle plánu, ovšem neplánovaně jsme s mým klukem navštívili ještě jeho kamaráda a doma jsem byla až ve dvě ráno. V sobotu jsem se vzbudila v jedenáct, a ve dvanáct jsme měli zkoušku s kapelou. Nakonec jsem měla zpoždění. Náš kytarista Baronek to kvitoval, ani se mu moc hrát nechtělo, skoušela jsem ho naučit Carpathian Forest, ale bez tabů to moc nešlo. V pět mi přišla sms od starého kamaráda, že mají koncík v Olomoci, jestli nechci jet s nimi. To mě potěšilo, a hned jsem mu odpověděla kladně. Hráli dobře, doma jsem byla o půl druhé, úplně death...
 
vložil: AngelOfDecay
Permalink ¤


0 Komentáře: