Už jsem dlouho nic nesplodila, deník mi zeje prázdnotou a já jsem dostala chuť zanaříkat si nad svým životem. Asi proto, že nemám komu se svěřit, když teď všichni spí.. Ale tak hrozný to nebude, už mě puberta přešla a sebemrskačké choutky opustily. Nepřipadám si blbá, ale vím, že chyby má každý, i já. A s některými se snažím něco dělat, s některými se pozvolna smiřuji...
Mrzí mě trochu problémy se školou, ale je to moje blbost, kdybych se učila, nemusela bych být postavena před zkoušku, jako je právě reparát z jazyka německého. Nemám ráda němčinu, je to tvrdý jazyk a špatně se mi učí. Chybí mu takové to kouzlo.. A to pro mě má právě čeština. Tak hrát si se slovíčky v žádném jiném jazyce nejde...
A zjistila jsem, že jsem se dotala do další fáze vývoje osobnosti, protože se mi mění priority a cíle. Věci, které jsem dříve odmítala toleruji. Trochu mám obavy, abych nedospěla, dospělí jsou nudní.
Pořád se budu držet dvou životních pravd: metal je nejkvalitnější hudební žánr na této planetě a nikdo není dokonalý. To mi pomáhá udržovat se v alespoň nějakém stavu podobném zdravému rozumu..
Trošku blábolím
ach jo...
Chtěla bych vypsat co a koho moc miluju:
1.Určitě mého miláčka, protože je neuvěřitelně fajn, zvedá mi náladu, když mám chuť kapitulovat, vyjadřuje mi svou lásku nejčetnějšími způsoby a pak prostě proto že je...
2.Své rodiče, přestože o nich mluvím někdy naštvaně a neříkám moc pěkné věci. Jsou to lidé za které bych dala krk. Tady nejde jen o to že mě živí, také mi předali hodně podstatných informací a důležitých rad. Naučili mě milovat svět a lidi kolem. A proto ať řeknu cokoliv, máte v mém srdci své místo jisté.. a žádný domov důchodců!!!
3.Přátelé a kamarády. To jsou další lidé, kteří rozumí mě, a já rozumím jim. Nechci vypisovat jména, není to důležité. Myslím ,že každý ví jak na tom je. Tady asi žádné inteligentní poučky psát nebudu. Prostě vás mám ráda.
4.Moji kočku. Říká se, že němé tváře nemají duši. Pak mi tedy vysvětlete, proč si se mnou Morti hraje, když je veselá, proč mě kouše, když ji zlobím, a proč mě třeba budí, když usnu po vypnutí budíku.. Není to tím, že by mě viděla jako chlebodárce. Krmí ji výhradně mamka. Je to tím, že má taky své city. Že mě má ráda.
5.Metal - trochu abstraktní věc, není liž pravda? Ale hudba a umění vesměs, dodává životu šťávu a energii. Já jsem umělecký typ, a je pro mě nezbytné něco tvořit, jinak se dostávám do bludného kruhu depresí...
Zařadila bych sem i gothic, což je můj oblíbený styl tvoření, oblékání, umění, života a všeho okolo. Miluju temnou romantiku...Ale už ne hřbitovy.. je tam moc mrtvo..
6.Moje nová holka, jak už jsem psala..Trochu jako B. C. Rich, je krásná, ale z druhé ruky. Což mi v lásce nebrání. Má pěkný hlas, takový hluboký a hřejivý, a někdy až smysl pro humor..
7.Tuhle kolonku zde nechávám pro věci na které jsem si teď nevzpomenula a na věci budoucí..A taky pro sebe, protože člověk musí milovat i sám sebe, v míře rozumné...
Pro dnešek končím, jsem spokojená..

Proč? Protože škola... Nevím co se se mnou stalo že jsem na němčinu najednou tak blbá, ale nedostatek volného času, nebo spíš chuti k učení v tom bude mít markantní význam. Každopádně se nyní škole budu muset začít více věnovat, protože konec roku se píše do přihlášek na VŠ a se čtyřkou mě nevezmou ani na Báňskou :).. Teď se mi to nechce řešit, a vůbec myslet ve volném čase na školu?... FUCK... Takže znovu.. Dlouho jsem neviděla ani mého miláčka ani jiné známé, z jedné strany je to fajn, nemusím zas řešit věci které vě mě evokují jejich problémy..Za druhé... no chybí mi, přece jenom.. ale brzo bude zse víkend..tak si jejich přítomnosti užiju až až.. Všimla jsem si že poslední týden mám velké štěstí na navazování nových známostí... ať už Bára, Lacka, nebo Lucindacka je to jedna z věcí která mě drží ve snesitelné náladě, jinak by se to nedalo vydržet!!! Začala jsem se tu objevovat častěji a přidávat fotky, ale pokus o výměnu té profilové skončil odmítnutím.. je totiž v červených odstínech, a to se jim nelíbí.. ale když si to tak vezmu, nebýt školy tak jsem dokonale spokojená.. Ještě kdybychom měli častěji zkoušky s kapelou... že jo Kuline?..

tak jsme dneska dostali vysvědčení, ano, až 8. února. Minulý týden k tomu nebyla příležitost... Čekalo mě zklamání, nebo spíš čeká mé nebohé rodiče. že jsem blbá ne němčinu už ví, čtyřka, a to těžce vybojovaná, to jenom potvrzuje. Ještě nikdy jsem z ničeho čtyřku neměla.. Jako třešničku na dortu jsem byla od naší třídní pochválena za tři neomluvené hodiny, které ani nevím kde jsem nabrala..? Každopádně je to už alespoň za mnou. Sice to nenína pochlubení, ale snad ani na facku... i když tatík říkal že z toho bude vyvíjet důsledky. Vzhledem k tomu, že takhle nikdy nemluvil, domnívám se, že něco chystá. V pátek jdu na ples, ajko otická princess, jen nemám šaty... a neumím tančit.. asi to srovnám alkoholem.. Už mám opravený foťák, takže brzo budou fotky...