e to silně depresivní..opravdu....
děj se odehrává v Londýně, někdy kolem roku 1984...svět je rozdelen na oceánii, eurasii a eastasii, kde neplatí žádné psané zákony a není kam utéct. Jde o vylíčení diktatury, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, přestávají myslet. Vnímají jen hesla a průmyslově vytvářenou zábavu (romány, poezii i hudbu vytváří speciální stroje - no, tedka vlastne taky...). Prakticky nikdo už na způsobu života, který lze shrnout do několika hesel, nevidí nic špatného. Kniha 1984 je ovlivněna dobou svého vzniku a přímo reaguje na totalitní režimy.

hlavní hrdina je jakýsi Winston Smith, z Londýna, v Oceánii.který dělá na ministerstvu Pravdy. Jeho prací je měnit fakta a historii. Ostatně, jako všechny ostatní ministerstva v městu jsou pekelně paradoxní: ministerstvo lásky se zabejvá psychickým i fyzickým mučením, ministerstvo hojnosti se snaží rozšířit chudobu a hladomor, ministerstvo míru se snaží o válečné konflikty (válka je prokládaná celým příběhem - ale dost možný je, že je fiktivní!)Velký bratr nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu... nikde neni ani trochu soukromí, protože v každé místnosti je ooří obrazovka, co sleduje, co dělaj lidi a všude jinde jsou namontovaný mikrofony... člověk se nemůže na nikoho spolehnout, ani na svoje děti, co jsou cvičený,aby udávaly, ani na svoje přátele, ani..sám na sebe. Každej si totiž musí dávat bacha na to co říká,aby nemluvil ze spaní, nenadával na Velkého Bratra, protože jakákoli individualita je děsnej zločin a trestá se vaporizací - vymazání s existence... navíc všude bdí taky ideopolicie...


hlavním sloganem strany jsou hesla Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla...no jak tak na to koukám, ono to má něco do sebe, když člověk chce žít se zavřenejma očima a nemyslet na svoje problémy a snaží se všechno přejít s falešným výrazem... tak je to naprosto stejná jako zde v 1984, ale až na to, že v našem světě si člověk nalhává sám sobě, ne velkýmu bratrovi...

no možná se dá tedle román přirovnat k jakýsi reality show, s velkou dávkou cynismu... úředníci Ministerstev přece sledovali každého člověka!

takže Winston se snaží rozpomenout se na svoje dětství, na rodinu, na matku a sestru, co zmizely. čas od času se mu zjevují krátký útržkovitý vzpomínky,ale on sám neví, jestli je to skutečnost nebo si to vymyslel...


Během příběhu se Winston seznámí se spolupracovnicí Julií. Zpočátku se mu zdála jako fanatička, co nejvíce nenávidí Goldsteina (to je jakýsi člověk, co bojuje proti Straně, sepsal knihu co je zaměřená proti politice, vede Bratrstvo..ale s největší pravděpodobností je vymyšlenej, a já so to taky myslím.)a každej den se totiž konaly dvě minuty nenávisti, kde se vyjadřoval odpor k tomuto člověku.. no spíš to byla vymejvárna mozků, cílem bylo,aby člověk miloval velkýho bratra a za každou cenu nebyl svůj..myslím, že bych to měla velice těžký v takovýdle společnosti,ae jeden nikdy neví...

S julií prožívá chvíle lásky,ale oba vědí, že něco takovýho je zločin. a opravdu, jednou sou dopadený, když se sšeli u prolétů (Obyvatelstvo Oceánie se rozděluje na členy Vnitřní strany (2% obyvatel, cca.6 milionů), kteří skutečně vládnou, členy Vnější strany, kteří pracují pro stát a vykonávají jeho vůli (členem je i Winston) a proléty, kteří tvoří 85% společnosti. Proléti jsou považováni za méněcenné, žijí ve velmi chudých poměrech, stát se o ně nestará a nechává jim relativní volnost. Dokud se mezi nimi neobjeví někdo, kdo by se mohl pro Stranu stát nebezpečný,ale jak se ukáže nikdo takovej neni, nebyl a nai nebude...)

díky O´brienovi, členu Strany se Winstonovi a Julii do rukou dostane kniha odpůrce režimu Emanuela Goldsteina -Teorie a praxe oligarchického kolektivismu. V ní se Winston dozvídá jak celý systém funguje, ale nedozví se proč svět vypadá právě tak. Otázka proč zůstává symbolicky nezodpovězena v celém románu.

Když jsou dopadení, tak je oba odvedou na Ministerstvo lásky. Winston je krutě mučen a vyslýchán, dokud nezradí sám sebe, a nakonec i Julii. Přeje si zemřít, ale nemá možnost. Ptá se sám sebe i svých mučitelů, co po něm Strana ještě chce. Později pochopí, že cílem vůbec není dostat z vězně informace a pak jej popravit. Strana chce úplné pokoření a obrat myšlení o 180 stupňů. Chce po něm, aby upřímně miloval Velkého bratra a bezmezně mu věřil. To se zdá zhola nemožné. Ale surovost promyšleně kombinovaná s vlídnými domluvami a obdobími klidu nakonec vedou k cíli.

Winston je po čase propusten a dostal i lepší práci. Setká se znova s Julií,kterou zradil, a ona jeho taky, už k sobě nic necítí. Takže se z něj nakonec stává uplně jiný člověk, kus masa, co bezmezně miluje Velkého Bratra, ztratil veškerou svojí individualitu...