Táta se vrátil domů a měl dost dobrou náladu.
"Tak, a máme to! Ten statek, co nám sebrali komunisti před lety! je zase náš! Po těch dlouhejch soudech ho zase máme!"

Nakonec jsme se tam nastěhovali, asi po roce restaurování. Společně se statkem jsme zrestituovali spoustu penez, takže se ze statku stala luxusní usedlost.
Mě se to tam ale moc nelíbilo. Dům to byl sice vystřižený jak z katalogu milonářů, ale i tak...

Nikdy jsem netrpěla sklíčeností nebo depresemi, ale teď ano. Když jsem se vracela domů, vždycky jsem začla všechno nenávidět, a v obýváku jsem se někdy i bála. Když jsem přecházela přes dvůr - kde byl tenisový kurt, bazén a pergola s krbem - vždy se mi točila hlava.

Moje sestra, bratr a pes na tom byli stejně. Sestra byla pořád rozmrzelá a někdy jsem jí slyšela, jak mluví z vedlejšího pokoje ze spaní. Bratr, 90 kilový cvalík, nechtěl jíst a hubl. za měsíc, co jsme tam bydleli zhubl o 30 kg. Pes pořád na něco štěkal, někdy běhal jako zběsilý po dvoře a do obýváku vůbec nevkročil.

Rodiče si ničeho nevšímali. Táta jen občas nadával, když plazmová obrazovka v obýváku blikala a někdy se vypínala. Ale jinak si ničeho nevšímali. Naše problémy měli za to, že jsme museli opustit kamarády a známá místa.

Jednou v noci jsem se vzbudila a musela jsem jít na záchod. Doel v obývku se táta díval na televizi. nevím proč,ale měla jsem hrozný strach o něj. že ho musím varovat,že se tady něco děje, a ať proboha není v obýváku! Zároveň jsem se začla bát tam vejít. Ale vzala jsem baterku a šla tam.
dole v obýváku táta sledoval Indianu Jonese, pil pivo a za ním stál nějaký chlap a mluvil na ženskou, co držela pohrabáč v ruce. Rozklepala jsem se. táta si ničeho nevšímal, jen Indiany jonese, který se snažil zabít padoucha.
Chlap, co stál za křeslem, byl asi 60 letý a byl oblečenej jako před 200 lety. Ta ženská byla mladá, asi jako já, a v šatech taky z té doby. Mluvili spolu, ale televize je přeřvávala. Pak ta ženská toho chapa praštila pohrabáčem.
"TATI!!!!" zaječela jsem, "ZA TEBOU!!!!" on sebou trhl a otočil se. V tu chvíli telka zhasla.
"Co je..? dyt tam nic neni! Ale nejak přituhlo... hergot co je s televizí..? proč je na ní jinovatka?? dyt je červenec!!"

Pak se stalo víc věcí naráz. Ze sestřina pokoje se ozval řev, pes začal šíleně výt a žárovky začly praskat. S tátou jsme po sobě zmateně koukly.
"Co se tady sakra děje???? To komunisti ten barák chtěj tak strašně zpátky???" Já na nic nečekala a letěla jsem za sestrou k ní do pokoje.