*Moje Páťul...*

20.Listopad 2008

No kde začít asi tím,že mi ty chvíle s tebou moc chybí,protože kdyby to bylo jako dřív neměla bych se tak napíču... Jenže časy se mění... Možná,že i ty a já jsme se změnily... Vím,že už to nazpátek vrátit nehceš a oto mě to víc bolí a pořád a pořád.... Nevím čím to je a a ni nevím co mám vlastnědělat všechno mi tě připomíná.... Jsi prostě všude když se porjdu ve městě jsou tam naše nápisy,když si sednu u knihovny máme tam vzkazy prostě kam se hnu tam jsi ty.... Asi to pro mě bylo hodně důležitý prátelství když tebe už to dávno nebolí a já furt plavu v tom aby to bylo jako dřív... Je to hnusný vedět,že se to prostě nestane..... Asi bych proto udělala všechno... Chci to brát jako ty.... Jenže kě to prostě nejde... Tohle bylo poprví v životě co jsem měla člověkataaak moc ráda,byla jsem na tobě strašně moc ZÁVISLÁ a to je špatně... Ted jsou ty časy takoví obyčejný prostě není to ono... Slzičky už mám i ted v ocich... Proste to skoncilo spatne a ja se stim nemuzu vyrovant... Moc me to bolí... Lidi tenhle člověk bude u mě v srdíčku navždy... Vždicky tu budu pro Tebe až mě budeš potřebovat¨...Budu tě držet za ruku až budeš opotřebovat pevně stisknou a podžet obejmu tě až se ti život bude hroutit pod nohama... Prostě pořád u Tebe!!!!!!!!

napsal/a: B-a-r-u-s-i-k 07:49 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář