Včera jsme vyrazila zase na lov kešek, tentokrát večer. Lukáš přijel v osm,to už byla tma. Já jsem samozřejmně zapomněla najítnabíjecí baterie do navigace, ty jsem hledala až když přišel, to jsem je už mohli jen dát nabít a vyrazit na lov pouze s aplikacemi v mobilu.

Měli jsme v plánu zdolat mysterku, jenže jsme zjistili, že ke zjištění jednoho čísilka v souřadnici se potřebujeme dostat do jedné z budov IKEMU. Proto jsme museli změnit cíl a vybrali jsme si jinou blízkou kešku. Měli jsme smůlu na okolnosti. Do míst u kešky byl odkloněn provoz ze souběžné hlavní silnice a na dohle byla umístěna autobusová zastávka, chvíli trvalo než ubylo mudlů, které by lákaly světla našich baterej. Hledání bylo marné. Po víc jak půl hodně jsme to museli vzdát. Byli jsme poměrně znechucení neúspěchem a k tomu jsme několkrát našlápli něco dost nevábnýho:D. Další u nedalekého pomníčku jsem našla prakticky hned. Tam jsme si spravili náladu želvičkou, co jsme tam našli a vyměnili za čistítko na mobil od Kofoly. Třetí zastávka nám dala zabrat. Hledat malou krabičku v křoví u plotu... no nic moc. Navíc jsme pro změnu šlapali po jogurtu co tam někdo odhodil. Už jsem to pomalu vzdávala, když jí Lukáš konečně našel. Bylo 22:10, když jsme se zapisovali do logbooku, pak jsme vyrazili k domovu. Hned po návratu jsem běžela zalogovat náš neúspěch a nálezy na internet. A zjistila, jsem že ta první tam vůbec nebyla. Ten den byla zastavena a my tedy nejsme tak neschopní hledači. Tak snad jí majitel obnoví a my jí jednou odlovíme. Jen je škoda, že to někdo ničí, nevím a nechápu co z toho má...