Probuzení
10.Červenec 2009Pomalu se zase probouzí mé právé já. To, které bylo pohřbeno společně s mou bolestí a ztrátou. To, které je o tolik horší než ta stránka, která je teď na povrchu. Bude to boj prosadit si svou. Být to zase já a začít žít životem, který všem bude jen na obtíž. Už se nemohu dočkat!
Mám několik poznatků o svém dosavadním životě.
1. Mám Z PEKLA ŠTĚSTÍ. Nebo možná z prdele kliku, říkejme tomu, jak chceme. Ale po každé pohromě, která na mě padne následuje úsvit. O tolik lepší než to bývalo. Vlastně po čase zjistím, že mi ta katastrofa jen pomohla. Všechno se zvrtlo tak, aby se mi vylepšilo skóre a vše padlo na mou lepší stranu. Nebýt mého chorého duševního stavu, byla bych se neutápěla v depresích, které mě týrají a těší.
2. CO CHCI, TO DOSTANU. Je to moc samolibé, myšlenka přebíjí nahromaděné sebevědomí. Není to hned, ale zdá se, že se všechno daří bez toho, abych se snažila, aby se to dařilo. Stačí jen přát si. Někdo mě tam dole, nebo nahoře, má moc rád a já mu za to nesmírně vděčím, protože můžu říct, že ani nevím, jaké to je být nešťastná.. pořádně ne.
3. Se kolem mě točí lidé, kteří MĚ CHÁPOU. Jsou to moji přátelé, bodygárdi, talismani, inspirace, láska a srdečnost. Všechno a všichni dávají společně i zvlášt do ohně ruku za něco, čím jsem, čím navždy budu.
napsal/a: Chensiek 20:10 Link
