smrt

21.Prosinec 2008

Slunce

zapadáa barví oblohu. Město stále ještě žije svým přirozeným tepem,který sepomalu ale jistě zastavuje. Jsem na střeše jedné slavné budovyve městě.Stojím na okraji a váhám. Váhám nad tím, jestli mám ukončitsvé trápenínebo žít dál s tou bolestí. Bolestí, kterou způsobil on.Přehrávám sipořád dokola tu dnešní scénu ...Byla jsem u sebdoma. Seděla jsem na pohovce a v ruce jsem držela jehofotku. Pohladilajsem ho po tváři, letmo políbila a opatrně ji vrátilado stolku.Najednou někdo zazvonil. Otevřela jsem dveře. Byl to on.Rozbušilo se misrdce. Pozvala jsem ho dál. Začal mluvit o tom, že sedozvěděl odostatních, že jsem do něj šíleně zamilovaná. Řekl, že měnemiluje, aleprý můžeme být přátelé. Vyhodila jsem ho z bytu. Bylajsem zoufalá.Nasedla jsem do auta a projížděla městem. Celou dobu jsemměla pocit, žemě někdo sleduje. Zajela jsem ke slavné prosklenébudově. Byla hodněvysoká a já na samém dně. Zablýsklo se mi před očimaa vyjela jsem ažnahoru. A co dál??? ... Říkám si: "Jsem tu, Bože.Vezmi si mě k sobě."Sbírám odvahu ke skoku. Slyším za sebou šramot.Ohlédnu se. Je to on.Říká, ať to nedělám. Obloha se zatahuje. Najednouse mi zvrtne noha a jápadám dolů. Nic nevidím, neslyším ani necítím.Otevírám oči. Sklání senade mnou a prosí, abych neumírala. Slyšímhoukat sanitku. Prší. Kapkydeště padají na mé tělo, vlasy i tvář.Naposledy se na něj usměju. Ptáse, proč jsem to udělala. Ráda bychodpověděla: "Bez tebe už mě nebavížít," ale už nemám sílu
. Je konec.

napsal/a: Chrisik..17 17:41 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

V_e_r_k_a_ 29.12.2011 22:26:46

běhá mi mráz po zádech,protože tyhle osudy lidín kteří chtějí být šťastný co to stane! hodně lidí tomu nerozumí... tak proč já rozumíím každyčkýmu slowu a pocitu mrazu :(((