Takže zde je můj problém.

Jako člověk se zvýšenou hladinou testosteronu v krvi mám podstatně vyšší sexuální apetit, než je průměr, ale stále jaksi nemohu najít partnerku s podobnou "potřebou".

Jde o to, že jako člověk tímto "postižený" si potřebuji být jistý,že než s někým začnu pevný vztah, bude nám to klapat v posteli a mnoho dívek jaksi stále nehodlá akceptovat fakt, že sex je ve své podstatě jen živočišný pud a stále vyžaduje jeho odkládání na pozdější dobu ve vztahu. Nevím, zda je to způsobeno nějakou nepodloženou obavou o ztrátu partnera či něco podobného, ale moje teorie je, že pokud je náruživějšímu partnerovi(partnerce) sex ve vztahu z důvodu "hlubšího citu" odepírán, může to mít paradoxně za následek rozpad perspektivního vztahu, jelikož se na právě na to odepírané může velmi lehce člověk ještě více upnout a sám se tak nesnaží o prohloubení citů a rozvíjení vztahu.

A jak to máte vy? Jak berete sex jako takový?


(Článek vychází ze starší diskuze ZDE)