Tento dopis píše tak trochu blázen, který by evidentně byl radši věčně si stěžujícím


děckem, takže by mu mělo být dobře rozumět. Všechna varování od punk rockových


harcovníků, kterých se mi dostalo od té doby, co jsem se dostal do styku s řekněme


"etikou" nezávislého života a s pohostinností vaší komunity, se ukázala být


velmi pravdivá. Příliš mnoho let jsem nepocítil vzrušení z poslechu nebo skládaní


hudby, čtení a psaní. Kvůli tomu se cítím nade vše vinen. Například před vstupem na


scénu, když světla zhasnou a dav začne fanaticky ječet, nepůsobí to na mě, jako to


působilo na Freddieho Mercuryho, který to zřejmě miloval, opájel se láskou a obdivem


davu, což je něco, co hluboce obdivuji a co mu závidím. Skutečností je, že už dál


nemůžu podvádět kohokoli z vás. Prostě to není fér ani pro vás ani pro mne. Nejhorší


zločin, jaký si dovedu představit, je okrádat lidi tím, že předstírám, že mě to, co


dělám, baví. Někdy mi připadá, že před vstupem na scénu by měly být píchačky. Dělal


jsem, co bylo v mých silách, abych si vážil toho, co mám (a já si toho vážím, věřte


mi, že ano, ale ne dost). Vážím si faktu, že já, že my jsme ovlivnili a pobavili


spousty lidí. Musím být jeden z těch narcistů, co si věcí začnou vážit, až je po


všem. Jsem příliš citlivý. Potřebuji být trochu lhostejný abych měl zase ten


enthusiasmus, co jsem míval jako dítě. Na našich posledních 3 turné se mi dařilo


daleko víc si vážit lidí, které jsem osobně znal a našich fanoušků, ale pořád


nedokážu překonat tu frustraci, pocit viny a soucitu, který ke každému chovám. V


každém z nás je dobro a já si prostě myslím, že miluju lidi až příliš, tak moc, že je


mi z toho tak kurevsky smutno. Smutné, citlivé, nevděčné znamení Ryb, proboha....


Proč si prostě neužíváš? Nevím. Mám skvělou ženu, ve které se snoubí ambice s


pochopením a dceru, která mi tolik připomíná, jaký jsem sám býval -plný lásky a


radosti. Líbá každého, koho uvidí, protože všichni jsou hodní a nikdo jí neublíží. A


to mne děsí, že už nemohu dál. Nemohu vystát představu, že Frances jednou bude blbě


se cítící, sebedestruktivní, mrtvej rocker, jako jsem já. Mám se dobře, velmi dobře a


jsem vděčný, ale od svých sedmi let jsem začal pociťovat nenávist k lidem. Jenom


proto, že pro lidi je to prostě tak jednoduché přijít a domoci se soucitu. Jenom


proto, že lidi miluju a je mi jich tolik líto. Děkuji vám všem za vaše dopisy a zájem


během posledních let. Jsem moc excentrický a náladový člověk. Jíž nemám sil a tak si


pamatujte: Je lepší shořet než vyhasnout.




Mír, lásku a porozumění.


Kurt Cobain




Frances a Courtney, zůstanu na vašem oltáři. Prosím, Courtney, jdi dál, kvůli


Frances, kvůli jejímu životu, který bude beze mne o tolik šťastnější.




Miluji tě, miluji tě!