Sedím a přemýšlím,sama nad sebou a nad svým životem..
Pomalu začínám přicházet na to,proč tu jsem..
Nejsem nevinná,to vím,a bolí mě to.
Ovšem žít jen s Tebou stále chci.
Věřím,že odpustíš mi mé slabosti.
Jednou provždy...
Ale strach se samoty mě neopouští..
Chci žít a užívat život dle libosti.
Ale láska k Tobě je silnější než pokušení.
Život s Tebou mě naplňuje upřímnou radostí..
Věřím,že nenecháš mě jen tak stát.
I přesto spadne na zem pár krůpějí,kvůli mým hříchům,které nemohu smazat.
Věřím,že Ty mi pomůžeš.
Odpustíš mi a já odpustím Tobě.....