Nesnáším svý city.. ty zkurvený silný pocity.. Když tě v náručí mám, a přesto v srdci lkám.. Že Tohle není moje.. To už dávno vím. proč mi tedy oči pláčou, když o tobě v noci sním? Vždy tak krásně voníš.. Za svými milostnými pohledy však něco tajíš.. A to pravdu o svých citech. A realitu v jiných světech. To pouze já tě miluji, to já létam na červeném poli. Létám s křídly černými, co rozsypou se pod mlýny. Tak krásně nám vždy spolu bylo, a to ve mně lásku rozežhnělo. Však uhlí mé se vytrácí s tím, jak ty mi mizíš s děvčetem jiným. Zřejmě jsem ti nebyla dost dobrá, na to abych v srdci tvém byla jediná. Mlýny se už roztáčejí, mě do skázy pohánějí. Poslední slova tedy chci ještě říci, a to: Snažila jsem se tě míti. Snaha byla marná, nyní umírá ta vrán,a vrána se srdcem zjizveným. Cos zanechal svým dotykem vražedným. Sbohem ...... sedí jako od peti.....
