Tak dneska 16. července 2006 je poprvé co se zpovídám jen tak do deníku... Asi začnu tím co mě trápí nejvíce... Je to samota. Je to strašné když nemáte nikoho komu se můžete vybrečet na raneni a obejmout někoho koho milujete... Jo vím o čem mluvím, snažil jsem se o jednu dívku více než 5 let a pořád nemohl zabodovat ale já se nevzdával... Až nedávno jsem pochopil že nemám šanci... Je to takovej pocit že máte vedle sebe někoho koho milujete a přesto ho nemůžete mít a to vás tak ničí... Jelikož jsem velice citlivej člověk tak si asi dovedete představit jaké to pro mě bylo... Ale na druhou stranu máte někoho na koho se můžete spolehnout a vše povykládat - jsou to vaši nej. kámoši který jsou s vámi a podrží vás i v tý nejhorší chvíli a takovejch kámošů není nikdy dost. Já mám třeba takovýho člověka jen jednoho je to Simča... má nejlepší kamarádka a sem srašně rád že jí mám. Nebýt jí tak si už dávno " podřežu žíly " Je to můj anděl strážný... A tak si vlastně říkám jestli vůbec najdu někoho Kdo mi smaže zlé vzpomínky ze srdce a hlavy a nahradí je láskou a něhou...
Snad už to bude jen lepší a lepší...